ELEKTRO 1/2013 63 celoživotní vzdělávání Požadavky na obsah a formu projektové dokumentace silnoproudu z pohledu legislativy a z pohledu norem Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení z pohledu legislativy Je bohužel v praxi dosti časté, že někteří projektanti nejspíš příliš nerozumí účelu, pro jaký tu kterou dokumentaci zpracovávají. Jak jinak si lze vysvětlit projektové dokumenta-ce k žádosti o stavební povolení (či dokonce už některé dokumentace k územnímu říze-ní!), které jsou rozpracované tak podrobně, že podle nich lze dílo bez problémů realizo-vat? Spousta účastníků výstavby se diví, že se nyní díla hojně realizují pouze podle do-kumentací k žádosti o stavební povolení a že nikdo nevyžaduje zpracovávat dokumentace pro vykonávání stavby, nicméně zkuste se na chvíli vžít do pohledu realizačních firem – proč by si měly platit další stupeň projektové dokumentace, když už jim všechno potřebné projektant rozkreslil v dokumentaci k žádosti o stavební povolení? Jakou užitnou hodnotu za vydané peníze přinese zpracování dalšího stupně, když vše potřebné projektant vyřešil a rozkreslil již ve stupni existujícím?Co je tedy primárním účelem dokumen-tace k žádosti o stavební povolení? Odpověď je v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plá-nování a stavebním řádu (stavební zákon), § 111 odst. (1) písm. b), kde se uvádí, že: stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejmé-na, zda … projektová dokumentace je úpl-ná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řeše-ny obecné požadavky na výstavbu. Účelem dokumentace k žádosti o stavební povolení není detailně rozpracovávat konkrétní tech-nická řešení, ale kromě požadavků vyhláš-ky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, na její obsah je jejím cílem specifikovat ze-jména obecné požadavky na výstavbu! Jaké to jsou? Co která vyhláška či norma v sou-vislosti se stavbou požaduje?V případě, že projektant elektro zpraco-vává sám celou dokumentaci k žádosti o sta-vební povolení, neboli je jediným projektan-tem stavby, jako např. v případě liniových staveb, je třeba, aby strukturoval členění pro-jektové dokumentace včetně vypracování všech jejích částí podle požadavků vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, pří-loha č. 1 (podle § 2 vyhlášky):A) Průvodní zpráva B) Souhrnná technická zpráva C) Situace stavby D) Dokladová část E) Zásady organizace výstavby F) Dokumentace objektůProjektová dokumentace musí vždy ob-sahovat části A až F členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, je-jímu umístění, stavebně technickému prove-dení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.V případech, kdy je projektant elektro pouze subdodavatelem architektů či staveb-ních projektantů nebo technologů, a podílí se tak pouze na zpracování části z celkové pro-jektové dokumentace stavby, většinou se jej týká pouze část F a v ní příslušná část zaří-zení silnoproudé elektrotechniky.Dokumentace objektů a provozních sou-borů stavby se zpracovává pro jednotlivé objekty nebo provozní soubory samostatně v členění:1. Pozemní (stavební) objekty 2. Inženýrské objekty 3. Provozní soubory stavby 1. Pozemní (stavební) objekty Podle definice je stavebním objektem pro-storově ucelená nebo technicky samostatná účelově určená část stavby. Osobně se mi více líbí jiná definice, kdy stavební objekt je definován jako prostorově ucelená část stav-by, která je její základní částí. V oblasti sil-noproudu tedy do dokumentace stavebních objektů spadá vše, co souvisí se samotnou stavbou, od jejího uzemnění, přes vnitřní in-stalace, vnitřní osvětlení až po ochranu stavby před bleskem, jinak řečeno stavební instalace.Při pohledu na požadavky vyhlášky č. 499/ /2006 Sb., o dokumentaci staveb, rozsah a ob-sah projektové dokumentace k žádosti o sta-vební povolení je určen v příloze č. 1 této vy-hlášky. Požadavky na obsah technické zprávy v příloze č. 1, kapitola 1.4.1 Technická zprá-va, h) zařízení silnoproudé elektrotechniky: provozní údaje pro jednotlivé prostory, ener-getické bilance instalovaného a maximum soudobého příkonu, způsob připojení na ve-řejný rozvod elektrické energie, druh osvět-lení s údaji o požadované intenzitě, popis a zdůvodnění koncepce řešení; pro bleskosvo-dy stručný popis zařízení, způsob provedení s uvedením místních uzemňovacích podmínek.Kapitola 1.4.2 Výkresová část požaduje: Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, je-jich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speci-álních prostorů jako kotelen, předávacích sta-nic tepla, rozvoden, ústředen a regulačních stanic, jejichž dispoziční řešení bývá obvyk-le součástí výkresů stavební části.Poslední požadavek udává kapitola 1.4.3 Výpočty: Zpracovávají se potřebné výpočty tepelnětechnické, akustické, osvětlení nebo oslunění.Takže ačkoliv to vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ani žádný jiný právní předpis nikde nepožaduje, ve spoustě projek-tových dokumentací k žádosti o stavební po-volení se objevují výkresy rozváděčů (proč?), výkresy uzemnění (proč?), výkresy ochrany před bleskem (proč?) či seznamy materiálů (proč?), ale už v málokteré projektové doku-mentaci ke stavebnímu povolení se lze do-zvědět, které související požadavky kterých vyhlášek a norem mají být splněny, a snad v ještě menším počtu dokumentací ochrany před bleskem se objevuje třeba výpočet rizi-ka. Proč by měl být výpočet rizika součástí projektové dokumentace k žádosti o staveb-ní povolení?Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, uvádí v § 36 odst. (2) požadavek, že: Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika pod-le normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby (vyhláška č. 26//1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Pra-ze, např. tento požadavek dokonce vůbec ne-uvádí). Díky tomuto blíže nespecifikovanému požadavku jsou následně vedeny neustálé po-lemiky a diskuse o tom, kdo že vlastně má vý-počet rizika zpracovávat (projektant? montážní organizace? revizní technik?), a když už, tak ve které fázi projektové přípravy?Odpověď lze nalézt ve vyhlášce č. 499/ 2006 Sb., o dokumentaci staveb, neboť v pří-loze č. 1, kapitola 1.4.1 Technická zpráva, h) zařízení silnoproudé elektrotechniky, je jasně uvedeno, že technická zpráva uvádí mj. popis a zdůvodnění koncepce řešení. Dále ka-pitola 1.4.3 Výpočty: Zpracovávají se potřeb-né výpočty… A právě tato dvě ustanovení jed-noznačně poukazují na to, že součástí doku-mentace k žádosti o stavební povolení musí být výpočet rizika. Jak jinak by totiž chtěl projektant v dokumentaci zdůvodnit své tvr-zení, že: pro ochranu objektu před bleskem bude proveden LPS III než výpočtem rizika? Ing. Jan Hlavatý, EEProjekt.cz (2. část)