60 ELEKTRO 1/2013 archiv Významné osobnosti vědy a techniky (21. část)Nikola Tesla *10. 7. 1856 Smiljan (Rakouské císařství, dnes Chorvatsko)†7. 1. 1943 New York (USA)70 let od jeho úmrtí Zdá se mi, že jsem vždy předbíhal svou dobu …Nedávno byl na těchto stránkách připome-nut T. A. Edison, tentokrát bude alespoň let-mo zmíněn další gigant lidského ducha, Ni-kola Tesla. Jejich životy mají mnoho para-lel. Nebál se riskovat, nebál se udávat směr budoucího vývoje, byl jedním z nejpraco-vitějších lidí lidstva. Téměř všechen svůj čas dlouhého života, kromě spánku, věnoval práci. Nebál se vyhrávat ani prohrávat. Prv-ní vzbuzuje závist, druhé opovržení. Narodil se o půlnoci z 9. na 10. července 1856 (prý za bouřky, blesky ho budou provázet celý ži-vot) ve Smiljanu v Chorvatsku v tehdejším Rakouském císařství. Nic nenasvědčovalo, že neduživý a patrně autistický kluk ze zapa-dákova svými vynálezy změní svět. Pocházel z intelektuální rodiny, jeho děd byl důstoj-ník v Napoleonově armádě, strýc profeso-rem na prominentní univerzitě. Rodiče byli tvrdí, poctiví a pracovití lidé, s nevšedními dovednostmi, odvahou a statečností. Rozvoj Nikolova intelektu byl dílem především jeho matky, která v něm pěstovala odvážné a po-ctivé kritické myšlení, logiku, paměť, výdrž a ctižádost. Především v mládí trpěl zvlášt-ní poruchou spočívající v tom, že se mu před očima zjevovaly obrazy doprovázené zábles-ky světla předtím mu neznámých věcí a scén. Trpěl stavy úzkosti, ale později ho to při-vedlo k dálkovému přenosu energie bez drá-tů. Odtud byl jen krok k telekinezi, telepatii a dalším, dodnes ne zcela vyjasněným pro-blémům. Zmíněnou vlastnost dokázal Tesla obratně využít – ve své představivosti viděl všechny pokusné modely v prostorové (3D) projekci, a když byl spokojen, prostě model z hlavy zkonstruoval a vše fungovalo napo-prvé. V tom se zásadně lišil od Edisona, kte-rý dělal stovky a tisíce pokusů.Absolvoval gymnázium v Karlovaci a fy-ziku a matematiku odešel studovat na poly-techniku do Štýrského Hradce (Graz). V prv-ním ročníku složil deset zkoušek s vyzname-náním, záhy se podílel na školních pokusech. Vytušil, že zdroje stejnosměrného proudu (dy-nama) nejsou příliš vhodné pro praxi. V let-ním semestru 1880 studoval v Praze na Kar-lo-Ferdinandově univerzitě, ale po smrti otce se v témže roce přestěhoval do Budapešti, začal pracovat v telegrafní společnosti a pil-ně studoval problémy elektřiny. V roce 1882 se přestěhoval do Paříže. Po mnoha experi-mentech s různě nastavenými cívkami sestro-jil roku 1883 první motor na střídavý proud. Motor nepotřeboval ke své činnosti sběrací kartáče, to bylo tehdy považováno za nemož-né. Už v červnu 1884 se však natrvalo usadil v USA a v roce 1891 získal americké občan-ství. V 28 letech pracoval ve společnosti Edi-son Machine Works. Edison (37) byl v té době na vrcholu slávy a vzhlížel k němu i Tesla. Záhy však mezi nimi vznikla řevnivost, v roce 1886 se jejich cesty rozešly, Tesla založil vlastní firmu Tesla Electric Light & Manu-facturing. Zabýval se zdokonalováním oblou-kových lamp. Jeho dominantním zájmem však byl střídavý proud, s tím investoři nesouhlasili a propustili ho. V roce 1887 podepsal smlou-vu s Edisonovým rivalem Westinghousem a mohl opět zahájit milované pokusy se stří-davým proudem. Hned v roce 1888 učinil ob-jev rotujícího magnetického pole a patentoval indukční (asynchronní) motor.Roku 1891 začal experimentovat s pře-nosem rádiových vln, v roce 1893 jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikač-ní přístroj. V té době vrcholila „válka prou-dů“, Edison možná již tehdy tušil, že střída-vý proud je pro přenos výhodnější, ale ne-chtěl ztrácet čas dalšími experimenty. Patrně vše v časové tísni a možná intuitivně vsadil na stejnosměrný proud.V roce 1896 uvedla firma Westinghouse Electric Corporation do provozu velkou elek-trárnu na Niagarských vodopádech s rozvod-ným systémem využívajícím Teslovy trans-formátory napětí, které zanedlouho vytlačily stejnosměrné rozvody.V roce 1899 se Tesla přestěhoval do měs-tečka Colorado Springs, kde vybudoval vel-kou specializovanou laboratoř. Intenzivně zde pracoval na systému bezdrátového pře-nosu elektrické energie. V roce 1900 Colo-rado Springs opustil, získal potřebný kapitál od jednoho z nejbohatších mužů té doby – J. P. Morgana, a s jeho pomocí se pustil do velkorysého projektu Wardenclyffské věže. Ta měla umožnit bezdrátovou distribuci elek-třiny na velké vzdálenosti. Výstavba byla za-hájena roku 1901, výška věže dosáhla 57 m a stala se dominantou Long Islandu. Peníze však záhy došly a podnikatelsky krátkozraký Morgan nedokázal odhadnout budoucí zhod-nocení svých investic. Tesla do projektu vlo-žil veškerý svůj majetek, ale nakonec musela být věž v roce 1917 stržena. Tesla se dostal do prudkých, zdlouhavých a vyčerpávajících soudních tahanic s Guglielmem Marconim (1874–1937) o vynález rádia. Marconi usku-tečnil svůj první úspěšný pokus až tři roky po Teslovi, 7. července 1896. Pro Teslu bylo zdrcující, když Marconi dostal v roce 1909 Nobelovu cenu za fyziku právě za objev rá-dia. Přestože jeho prvenství bylo jednoznač-ně prokazatelné, Marconi měl v té době vel-ký vliv, a tak tento spor nakonec vyřešil soud v Teslův prospěch až v dubnu 1943, tři měsí-ce po Teslově smrti.Po roce 1918 se Tesla stáhl do ústraní, stá-le pokračoval ve výzkumech, ale spíše v te-oretické rovině. Jeho vize létajících strojů poháněných pulzním elektromagnetickým polem, slavné pokusy s kulovým bleskem, paprsky smrti (teleforce), telekineze a dal-ší se jeví i dnes, po téměř sto letech jako sil-ně futuristické až fantastické, jak se ale mu-sely jevit jeho současníkům? Nelze se divit, že se ho i báli.Tesla prožil v podstatě celý život sám, jen se svou prací a vynálezy. Tak i zemřel, stalo se tak před 70 lety dne 7. ledna 1943 v poko-ji hotelu New Yorker ve věku 86 a půl roku.Po Teslovi byla v roce 1960 pojmenová-na jednotka magnetické indukce – tesla. Bylo mu postaveno několik pomníků, nejznámější je asi ten u Niagarských vodopádů. Jeho jmé-no nese i mezinárodní letiště v Bělehradě.Jaké byly cesty obou velkých géniů k úspěchu? Tesla byl učený, Edison chodil do zá-kladní školy jen tři měsíce, oba pocházeli ze zapadákova, oba měli vynikající praco-vité rodiče, prosté dříče, v obou zažehly je- jich genialitu především matky, podnítily jejich zvídavost, hlad po vědomostech, ambi-ce a motivaci, oba byli v mládí spíše pro po-směch okolí, oba byli neuvěřitelně pracovití, zarputilí, vytrvalí, až fanaticky zaujatí svou prací. Edison byl však více tělesně a duševně odolný, lépe zvládal „marketing“ své činnosti a dočkal se slávy, uznání a bohatství. Poměr jejich patentů je asi 1 500 : 300 ve prospěch Edisona, ale mnoho patentů přihlášených Edi-sonem bylo výsledkem celého týmu, zatímco Tesla mnoho svých poznatků dále nerozvíjel, neboť v daný moment neviděl jejich uplatně-ní v praxi. Později mu bylo často prvenství odepřeno. Oba však byli pronikavé osobnosti, snad proto se možná i názorově rozcházeli, oba byli jedni z největších a nejinspirativněj-ších vynálezců všech dob, kteří předběhli čas a z jejichž odkazu a díla bude lidstvo ještě dlouho čerpat. Tento fakt je nakonec navždy neodmyslitelně spojuje.(Ing. et Ing. Mgr. Richard Blatný, FINS., IOM.)Nikola Tesla – osudem zkoušený génius