ELEKTRO 1/2013 31 duševní vlastnictví vhodné a spolehlivě fungující detektory, které by svým dílem přispěly ke zkvalitnění a zvý-šení bezpečnosti fotovoltaických zařízení.Shrnutí Ve fotovoltaickém zařízení, stejně jako v každém jiném elektrickém obvodu, může dojít v případě poruchy či závady ke vzniku elektrických oblouků. Respektování současně platných instalačních a výrobkových norem a aplikování jejich příslušných ustanovení v praxi, stejně jako používání kvalitních kom-ponent od renomovaných výrobců poskytuje vysokou úroveň bezpečnosti, která umožňu-je eliminovat riziko vzniku elektrických ob-louků. Poměrně velkou roli v prevenci vzni-ku elektrických oblouků představuje kvalitně a odborně provedená instalace fotovoltaické-ho zařízení. Přesto existuje ještě tzv. zbytkové riziko, které souvisí s výskytem extrémních teplot vlivem denních a ročních cyklů. Aby bylo možné i toto riziko eliminovat, je v sou-časné době prováděn intenzivní vývoj detek-torů elektrických oblouků, které jsou uzpů-sobeny pro sledování speciálních fotovolta-ických charakteristik. S jejich pomocí budou moci být fotovoltaická zařízení provozována ještě bezpečněji a kvalitněji.S V minulém díle tohoto seriálu jsme si přiblížili některé souvislosti spojené s vy-tvořením, přihlášením a existencí ochran-né známky. Řádně registrovaná, platná OZ může nabývat i značných hodnot, a tak ten-to nehmotný statek může figurovat i jako ne-finanční vklad do firmy. V případě exekuce uvalené na podnik může na žádost zástavní-ho věřitele plnit OZ funkci zástavního ma-jetku (toto zřízení zástavního práva musí ze zákona být zapsáno v rejstříku OZ vedeného na ÚPV i s podmínkami propadnutí zástavy) apod. To jsou právní a ekonomické konsek-vence. Primárním účelem OZ je však podpora tržní úspěšnosti. Zboží na trhu je vždy ozna-čeno na nepřehlédnutelném místě „svojí“ OZ, ať jde o případ právoplatného označení, nebo o pirátský výrobek. Piratela se s otevřením tržních bariér nebývale rozmohla. Realita je dokumentována údajem Světové celní orga-nizace, která uvádí, že až 5 % objemu svě-tového obchodu jsou padělky. To způsobuje finanční ztráty původním výrobcům, ztráty pracovních míst a navíc rizika pro spotřebi-tele (viz předchozí díl).Jako podmínka úspěšnosti výrobce a jeho výrobků na trhu je v posledních několika le-tech stále zmiňováno slovo „inovace“. V ur-čitých kruzích je to jakési zaklínadlo. Poně-kud méně se už ale mluví o tom, jak efek-tivně inovovat. Realizace inovačního zadání vyžaduje čas, a kvalifikované inovační zadá-ní proto musí předvídat budoucí stav techni-ky – na dobu, kdy je uplatnění inovovaného výrobku na trhu plánováno! Jak tedy defino-vat inovační zadání? Kdysi se vycházelo z in-formací získaných z prospektů, při návště-vách na prestižních veletrzích se zkoumaly výrobky konkurentů, hledalo se v odborných časopisech. To všechno jsou ovšem informa-ce o tom, co již existuje! A není-li vystavo-vatel hloupý, vystavuje to, co má i technolo-gicky zvládnuto do fáze tržní zralosti. Tako-vé inovační zadání je poněkud zpozdilé – to by byl systém „dohnat“, byť i tak pochybný. Doháněná firma má již v této chvíli beztak ve svém vývoji něco ještě lepšího, co zatím tají. Něco, co je ve fázi mezi výzkumem, vý-vojem a přípravou výroby, možná už i připra-vuje marketingové záležitosti! Chce-li tedy zadavatel inovace vidět „dále“, neboli „pře-dehnat“, musí pracovat jinak! Je třeba získat ty nečerstvější, nejaktuálnější informace. Již dříve bylo uvedeno, že až 60 % vývoje pra-cuje na tom, co již lze nalézt v patentových databázích. Mimo cesty průmyslové špionáže (která reálně funguje a působí nemalé hospo-dářské škody) je legální cestou kvalifikovaně zadaná patentová rešerše. Pomocí propraco-vané patentové rešerše je možné i analyzovat vývojové trendy v zájmovém oboru. Taková rešerše je nejenom zdrojem nových technic-kých informací a inspirací z nalezených do-kumentů, ale odhaluje i aktivity konkurentů a obory koncentrace jejich zájmů. Pro ilustra-ci zde ukažme příklad grafického zpracová-ní rešeršního výstupu pořízeného moderním softwarovým nástrojem: Sloupce ukazují patentové aktivity kon-krétních „hráčů na trhu“ v konkrétním od-větví během zájmového časového záběru. Rešeršní zadání může být formulováno tak, aby jeho výstup poskytl přehled o světovém stavu techniky v oboru zájmu, může ukázat možná řešení zadavatelova technického pro-blému (ne každé bude právně účinné), ově-ří novost a originalitu nového řešení, odhalí, kdo je v určité oblasti (oboru nebo teritoriu) průkopníkem, odhalí míru zaměření aktivit a kreativitu řešení jednotlivých firem, obory zájmu firem atd. atd. – až po konkrétní vyná-lezce a jejich případnou fluktuaci, nebo hle-dání dodavatele určité unikátní technologie. Průmyslové právo v praxi (16. – závěrečná část)Ing. Josef Zima