ELEKTRO 12/2012 5 EDITORIAL Vážení čtenáři.Každý z nás se v běžném civilním životě mnohokrát setkal s disciplínou zvanou měření. Mnohdy si ani neuvědomuje, jak často tuto disciplínu my sami tak nějak podvědomě provozuje-me – odhadujeme vzdálenosti (délky), výšky, hmotnosti, časo-vé intervaly aj. Měření provází lidstvo již od pradávna. Ne ná-hodou se také mezi českými „moudry“ již dávno trvale usadilo přísloví: „Dvakrát měř, jednou řež!“ V samých počátcích civilizace však ještě neexistoval žádný pevný měrný systém. Měření čehokoliv (času, rychlosti, délky, hmotnosti apod.) mělo tenkrát velmi lokální charakter a bylo čistě intuitivní a subjektivní. Pravděpodobně s rozvojem směn-ného obchodu vznikla potřeba měřit přesněji, a hlavně jednotně (tedy i spravedlivě). Rozvoj měrových systémů – měřicích jednotek pro měření nejrůznějších praktických veličin (hmot-nost, délka, výška apod.) lze vystopovat v různých kulturách v různých částech světa (Egypt, Čína, Indie) již někdy ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Tyto měrové systémy vznikaly však na sobě zcela nezávisle, takže se vzájemně také značně lišily. Měrové systémy, které vznikly ve starověku, byly v průběhu století zpřesňovány a sjedno-covány a některé z nich jsou používány dodnes. Typické je např. šedesátinné dělení u jednotek času a úhlu, které pochází ze starého Sumeru, nebo systém jednotek používaných v Británii či USA (libra, míle, unce aj.), jež pocházejí ještě z dob starého Řecka nebo Říma. V historii lidstva však existovaly technicky vyspělé kultury, které měly na svou dobu naprosto převratný systém jednotek i měřicí techniku – vzpomeňme jen např. na stavbu egyptských pyramid či různých chrámů nebo měření průtoku vodovodních systémů ve sta-rém Římě.V novověku je patrná sílící snaha o sjednocování měrových systémů. Po rozpadu říše řím-ské se o sjednocení měr v Evropě snažil mj. také Karel Veliký (konec 8. století), který vzal za základ římský systém, který upravil. Jednotnost měr a vah byla později zakotvena ve Velké listině svobod z roku 1215. Také v našich zemích byly činěny pokusy o jednotnost měr, kdy byl např. v roce 1268 (za Přemysla Otakara II) stanoven pražský, resp. český loket, který mě-řil 0,59 m a rovnal se třem pídím, což bylo 30 prstů položených vedle sebe nebo šíře 120 ječ-ných zrn. Výrazněji se snahy o sjednocování měrových soustav v Evropě projevují od sklonku 18. století s rozvojem vědy a techniky. Za jakési vyvrcholení těchto snah lze považovat met-rickou konvenci, kterou 20. května 1875 podepsalo v Paříži osmnáct evropských států. Nic-méně ještě v minulém století tento proces pokračoval. Měření je prostě civilizační fenomén a nemohla se mu později logicky vyhnout ani elektro-technika, která v kontextu se zmíněným vývojem měření představuje moderní vědu. Bez mě-ření by současná elektrotechnika vlastně již ani nemohla existovat. Právě zde platí nade vší pochybnost a stoprocentně ono staré dobré české přísloví „Dvakrát měř, jednou řež!“. Prav-dou je, že my současníci to máme s moderními měřicími přístroji o mnoho snadnější než naši předci, kteří „loktovali, píďovali, prstovali, zrnovali …“. Korektní měření je ale i v současné sofistikované době technicky náročná disciplína. O tom se ostatně můžete, milí čtenáři, pře-svědčit sami právě v tomto čísle Elektra, které držíte v rukou – je totiž tematicky věnováno právě měření a měřicí technice. Vážení čtenáři, dovolte mně, abych vám srdečně poděkoval za přízeň, kterou nám věnu-jete, i čtenářskou věrnost, kterou nám zachováváte, a popřál vám za sebe i za redakci časo-pisu Elektro klidné vánoční svátky naplněné hřejivou pohodou štědrovečerního očekávání. Ing. Josef Košťál, šéfredaktor josef.kostal@fccgroup.cz Objednávka na adrese:FCC Public s. r. o.Pod Vodárenskou věží 4 Praha 8, 182 08 nebo na www.odbornecasopisy.cz Právě vychází!Kompletní obsah ročníku 2011 časopisů Automa, Elektro a Světlo na CD 22 ELEKTRO 12/2008 Tuto ochranu tedy nemohou samostatně po-užívat osoby bez kvalifikace (laici a osoby seznámené). Při kontrole, resp. revizi elek-trické instalace pracovního stroje je nutné se tedy ujistit, zda je tato ochrana použita a zda všechny osoby vykonávající obslu-hu a údržbu elektrické instalace pracovní-ho stroje jsou podle požadavků vyhlášky č. 50/1978 Sb. alespoň osobami poučený-mi (§ 4). Samozřejmě, že u této ochrany je nutné si důsledně zkontrolovat vzdále-nosti umístění zařízení mimo dosah nebo za zábranami, tedy 2,5 m ve směru nahoru, 1,25 m ve směru vodorovném nebo jiném a 0,75 m pod úrovní terénu. V nové Normě ještě přibyl jeden nový článek, a to B.3.3., kde se uvádí, že na místech, kde se běžně manipuluje s objemnými nebo dlouhými vodivými předměty, se musí výše uvedené vzdálenosti zvětšit s ohledem na rozhodující rozměry těchto předmětů (např. při přemís-ťování vodivých předmětů, jako jsou trubky, dráty apod., pomocí mostových jeřábů nebo jiných zařízení).Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí Obecným principem ochrany před nebez-pečným dotykem NČ je zabránit vzniku ne-bezpečných stavů v případě poruchy izola-ce mezi ŽČ a NČ – tedy při poruše. Každý obvod nebo část EZ musí mít buď opatření, které zabraňuje výskytu dotykových napětí (ochrana ŽČ použitím zařízení třídy II nebo s rovnocennou izolací nebo ochrana elek-trickým oddělením), nebo automatické (sa-močinné) odpojení vadné části od elektric-kého napájení předtím, než se kontakt s do-tykovým napětím může stát nebezpečným (ochrana automatickým/samočinným odpo-jením od zdroje).Zabránění výskytu dotykového napětí O použití zařízení třídy II nebo s rovno-cennou izolací jsem se již zmiňoval v před-cházející kapitole (Ochrana před nebezpeč-ným dotykem živých částí). Pouze upozorňu-ji, že i rozváděče s celkovou izolací, které jsou vyrobeny podle požadavků ČSN EN 60439-1 ed. 2 (Typové a částečně typové zkoušky roz-váděčů nízkého napětí) musí být označeny vý-robním štítkem od výrobce a jejich průvodní dokumentace musí mj. obsahovat i protokol o kusové zkoušce, kdy jedním z bodů zkoušek je i zkouška přiloženým napětím (viz Normu čl. 18.4 – Zkoušky napětím).Ochrana elektrickým oddělením má za-bránit dotykovému napětí způsobenému doty-kem s NČ, která může být pod napětím v dů-sledku poruchy základní izolace ŽČ tohoto obvodu. U rozlehlejších strojních linek může být touto ochranou chráněna pouze malá část kontrolovaného zařízení. Při kontrole je nutné vykonat prohlídky a měření, která odpovídají požadavkům ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 čl. 413. V článku se uvádí, že elek-trické oddělení je ochranné opatření, u ně-hož základní ochrana ŽČ je zajištěna izo-lací nebo přepážkami a kryty (příloha A) a ochrana při poruše (ochrana NČ) je za-jištěna jednoduchým oddělením oddělené-ho obvodu od ostatních obvodů a od země. Toto jsou základní opatření, která je třeba v rámci kontroly, resp. revize elektrické in-stalace pracovních strojů důsledně kontrolo-vat. Zvláště upozorňuji na kontrolu odděle-ním odděleného obvodu od ostatních obvodů a od země. V případě pospojování zařízení, která jsou instalována na sekundární straně oddělovacího zdroje, jde o ochranu neuzem-něným místním pospojováním. Tato ochrana je podle edice 2 normy ČSN 33 2000-4-41 zařazena do ochranných opatření, která se uplatňují pouze v případě, že je provoz in-stalace řízen osobou znalou nebo pod je-jím dozorem. Stejně jako v případě ochra-ny polohou a zábranou musí opravu a údrž-bu elektrické instalace pracovního stroje, kde je použita ochrana místním neuzemně-ným pospojováním, vykonávat pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo osoby poučené. Je-li třeba ověřit oddělení ŽČ od ŽČ ostatních obvodů a od země, je nutné změřit izolační odpor.Zkouška izolačního odporu elektrické in-stalace pracovních strojů je obecně uvede-na v kapitole 18.3 Normy. Podle požadav-ků tohoto článku nesmí být izolační odpor naměřený při 500 V DC mezi vodiči silové-ho obvodu a ochranným obvodem menší než 1 MΩ, což je mimochodem také požadavek ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízké-ho napětí – Část 6: Revize). Zkouška izolace se může vykonávat na jednotlivých částech kompletní elektrické instalace. Tato norma ale také u naměřených hodnot připouští urči-tou výjimku, a to v případě, že jde o měření izolačního odporu na některých speciálních (citlivých) zařízeních, jako jsou sběrnice, sbě-rací kroužky s kartáči, kdy je hodnota izolač-ních odporů vodičů a přípojnic snížena mini-málně na hodnotu 50 kΩ. Upozorňuji na dal-ší ustanovení výše uvedeného článku Normy, kde se uvádí, že zahrnuje-li EZ stroje svodiče přepětí, které budou během zkoušky pravdě-podobně v činnosti, je dovoleno buď zařízení odpojit (je-li to za provozu možné), nebo sní-žit zkušební napětí na hodnotu menší, než je úroveň napěťové ochrany svodičů přepětí, ne však menší, než je špičková hodnota hranice napájejícího (fázového) napětí. Většina mul-tifunkčních revizních přístrojů již umožňuje nastavit hodnotu měřicího napětí na 250 nebo 100 V. Vykonává-li se měření menším napě-tím než 500 V, musí i v tomto případě odpo-vídat naměřená hodnota minimálně 1 MΩ. Měření izolačních odporů nemusí být mož-né i z důvodů možnosti poškození citlivých EZ a pracovník vykonávající kontrolu, resp. revizi elektrické instalace pracovních strojů se musí sám rozhodnout, zda izolační odpor měřit. Osobně se domnívám, že nejedná-li se o měření elektrického obvodu, který je např. ukončen pouze elektrickou zásuvkou, tak je měření izolačního odporu na pracovních stro-jích nemožné. Z tohoto důvodu je nutné při-jmout některou z náhradních metod (měření unikajících, rozdílových nebo dotykových proudů podle ČSN 33 1610), kterými se kva-lita izolace dá také prokázat.Ochrana automatickým odpojením od zdroje Základním principem této ochrany je v případě poruchového stavu přerušit prou-dový obvod v jednom nebo více pracovních vodičích automatickým (dříve samočinným) zapůsobením ochranného zařízení (přístrojem jistícím proti nadproudům). Základním poža-davkem této ochrany (ochranného opatření) je, že k přerušení musí dojít v dostatečně krát-ké době, aby byla doba trvání dotykového na-pětí omezena na takový časový úsek, v němž dotykové napětí není nebezpečné. V Normě jsou doby přerušení uvedeny v příloze A (tab. A.1), hodnoty uvedené v této tabulce plně korespondují s požadavky ČSN 33 2000-4- -41 ed. 2 (tab. 41.1). V původní normě ČSN EN 60204-1 v čl. 19 (zkoušky a ověřová-ní) nebyla zkušební metoda v sítích TN sa-mostatně prezentována. Pouze v souvislosti s ověřováním spojitosti ochranného obvodu se uvádělo, že je-li stroj nainstalován a elek-trické propojení včetně připojení k napájení jsou dokončena, může být spojitost ochran-ného obvodu ověřena změřením impedance smyčky. V novém vydání normy (edice č. 2) je již v čl. 18.2.2 popsána zkušební metoda v sítích TN. Tato zkušební metoda obsahuje dva druhy zkoušek:o zkouška 1 – ověření spojitosti ochranné-ho obvodu,o zkouška 2 – ověření impedance porucho-vé smyčky a vhodnost přístroje jistícího proti nadproudům.elektrotechnická praxe 21-23.indd 22 24.11.2008 14:21:48 23 ELEKTRO 12/2008 Zkouška ověření spojitosti ochranné-ho obvodu byla v původním vydání ČSN EN 60204-1 (čl. 19.2) popsána poměrně důkladně a důraz byl kladen zejména na mě-ření spojitosti ochranného obvodu (u ochran-ných vodičů nepřesahujících délku 30 m). Zde se uvádělo, že spojitost ochranného ob-vodu se ověřuje zavedením zkušebního prou-du minimálně 10 A. V tab. 9 byly uvedeny hodnoty maximálního úbytku napětí pro zkušební proud 10 A, podle průřezů ochran-ných vodičů. Ve druhém vydání Normy se již při ověřování spojitosti ochranného ob-vodu nevyžaduje striktně zkušební proud 10 A, ale uvádí se, že měřicí proud musí být v rozmezí od nejméně 0,2 do přibližně 10 A. V nové Normě také již není uvedena tabulka pro úbytek napětí při měřicím prou-du 10 A. Pro praktické vykonávání kontro-ly, resp. revize elektrické instalace pracov-ního stroje, však podle vlastních zkušeností při vykonávání revizí mohu doporučit ově-řovat spojitost ochranného obvodu proudem 10 A a i nadále porovnávat při měření úbyt-ky napětí tak, jak bylo uváděno v prvním vy-dání této normy. Samozřejmě za předpokla-du, že je osoba vykonávající kontrolu elek-trické instalace pracovního stroje (revizní technik) vybavena měřicím přístrojem, kte-rý tato měření umožňuje. Zkoušku ověření spojitosti ochranného obvodu je nutné vyko-nat i v případě, že se bude měřit impedan-ce smyčky, a to zejména z důvodů, aby před zahájením měření pod napětím byla osoba vykonávající měření chráněna před nebez-pečným dotykem doplňkovou ochranou po-spojováním.Zkouška ověření impedance poruchové smyčky a vhodnost přístroje jistícího proti nadproudům. Ověření impedance porucho-vé smyčky je možné výpočtem nebo měře-ním tak, jak je uvedeno v Normě v příloze A, čl. A.4 (v prvním vydání normy postup při ověřování podmínek pro ochranu auto-matickým/samočinným odpojením od zdro-je popsán nebyl). Měření impedance poru-chové smyčky je nutné vykonat, je-li stroj připojen k elektrickému napájení o stejné frekvenci, jako je jmenovitá frekvence napá-jení u předpokládané instalace. To, že hod-nota vypočítané nebo změřené impedance poruchové smyčky musí odpovídat vztahu Zs × Ia ≤ U0, je již všeobecně vžité. Ve dru-hém vydání ČSN 33 2000-4-41 (2/2000) byl zaveden přepočet vypočítané nebo naměřené hodnoty impedance poruchové smyčky tzv. bezpečnostním součinitelem (km nebo kv). Tento součinitel je i nadále nutné používat. Oproti původnímu vydání ČSN 33 2000- -4-41 (2/200) již nové vydání uvádí pou-ze obecný součinitel 1,5, který zahrnuje jak součinitel oteplení vedení 1,2, tak také tzv. bezpečnostní součinitel 1,25 (dříve kv), kte-rý zahrnuje velmi malé hodnoty impedancí ve spojích, ale i napěťový součinitel zatížení sítě. Při měření impedance smyčky v praxi je důležité, aby měření bylo vykonáno jak na začátku obvodu (za jisticím přístrojem), tak i na jeho konci (např. na vstupních svor-kách motoru apod.) Tím, že se změří impe-dance na začátku a na konci měřeného ob-vodu a porovnají se obě hodnoty, lze i snad-no zjistit, zda např. nemůže dojít k úbytku napětí u rozlehlejších obvodů. Mohlo by se zdát, že měřit impedanci smyčky na začát-ku a i na konci měřeného obvodu je zbyteč-né, ale podle mých poznatků z praxe je tento systém funkční a díky němu lze odhalit i ně-které skryté závady. Postup při měření impe-dance smyčky je dostatečně popsán v ČSN 33 2000-6 (čl. 61.3.6.3).Ochrana použitím PELV Použití PELV (Protective Extra Low Voltage, ochranné malé napětí) musí odpovídat ustanovením ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. Zá-kladním požadavkem pro tuto ochranu je, aby jedna strana obvodu nebo jeden bod zdroje elektrického napájení obvodu PELV byly spojeny s ochranným obvodem a ŽČ odděleného obvodu byla elektricky oddělena od ostatních ŽČ. Tím, že je jedna strana ob-vodu spojena s ochranným obvodem (nejiš-těná část), lze předejít samočinnému spuště-ní stroje před ovládacím přístrojem z důvodu porušené izolace mezi vodiči nebo z důvo-du krátkého zemního spojení. Při vykoná-vání kontroly, resp. revize, je tedy v praxi velmi důležité vždy vyzkoušet, zda je oddě-lená část obvodu malého napětí spojena se zemí živou či neživou částí. Zejména u pro-vozovaného zařízení se občas stává, že při opravě poruchy je oddělená strana obvodu odpojena od ochranného obvodu a po opra-vě již k jejímu připojení k ochrannému ob-vodu nedojde.Dovětek Závěrem tohoto příspěvku bych chtěl po-dotknout, že i když podle Normy se na elektrické instalaci pracovního stroje nevy-konává revize, ale kontrola, je nutné v rám-ci této kontroly vykonat ověření instalova-ných ochran, a to přesně podle požadavků ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a také i v rozsahu požadavků podle ČSN 33 2000-6. Také jsem se již setkal s názorem, že na nových inte-ligentních strojích, které jsou tzv. nabity elektronikou, nelze žádná měření vykoná-vat. Protože jsem osobně revidoval poměr-ně velké množství pracovních strojů, a to jak nových, tak i starých, nemohu se s tím-to názorem ztotožnit.Tento příspěvek měl mj. za cíl přiblí-žit některá měření při kontrole účinnosti ochran před úrazem elektrickým proudem, která lze všeobecně na pracovních stro-jích vykonat, samozřejmě za předpokladu, že má elektrotechnik k dispozici odpoví-dající měřicí techniku a dostatek znalostí i zkušeností.S lidé a Elektro Ing. Jiří Sluka inspektor ITI, přednášející, autor článků v Elektro Přisuzoval jste někdy význam znamení, ve kterém jste narozen?Nepřikládám znamení velký význam. Jsem narozen ve znamení Vah a musím přiznat, že jako „Váha“ se rozhodně necítím. Myslím, že ani mé okolí by mě k tomuto znamení nepřiřazovalo.Umíte dobře anglicky...Znalost angličtiny je dnes nutnost, a proto jsem se ji ve třiceti letech naučil. Nemluvím sice denně, ale jakmile se během několika minut dostanu do dané problematiky, i zapomenutá slovíčka se najednou někde objeví a konverzace z mé strany až tak moc nevázne.Je vedle elektrotechniky nějaký jiný obor, kterému se věnujete?Odmalička byl pro mě velkým hobby sport. Velmi aktivně jsem se věnoval judu, později pak i bojovému umění musadu. A jinak fandím našemu chomutovskému hokeji, kterému přeju, aby se po letech konečně dostal do nejvyšší soutěže.Kdo vás profesně nejvíce ovlivnil? Určitě to byl pan inženýr Honys svými články a lidským přístupem při přednášení, dále pak pan Josef Micka, který je stále aktivním inspektorem vojenského technického dozoru a v neposlední řadě můj již zesnulý kolega Oldřich Zubatý, který mi svým skvělým odborným a lidským přístupem pomáhal před pěti lety při nástupu k ITI. Jakou hudbu máte rád?Snad od svých 10 let poslouchám hardrock a heavymetal. Proto občas rád jedu na nějaký megakoncert slavných zahraničních kapel a v letních obdobích rád navštívím některý rockfest.Co právě čtete? Jakou literaturu máte rád?Pokud mi chvilka času vybude, volím spíše literaturu s kriminální či detektivní tematikou. Mým oblíbeným autorem je americký spisovatel Jeffery Deaver.Řídíte se nějakým životním krédem? Být zodpovědný a upřímný. Řekněme: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.Co bylo Vaše dosavadní nejtěžší roz-hodnutí?Před pěti lety odejít z vlastní vůle z resortu MO a zásadním způsobem změnit svůj život.Co považujete za svůj největší profe-sionální úspěch?Jestliže mi po úspěšné přednášce nebo článku někdo zavolá a sdělí mi, že jsem pomohl při řešení problémů nebo zkvalitnil jeho práci. (jk)21-23.indd 23 24.11.2008 14:21:49 21 ELEKTRO 12/2008 V úvodu kapitoly 6 normy ČSN EN 60204-1 ed. 2 (dále jen Normy) se uvádí, že elektrická zařízení (EZ) musí zajišťovat ochranu před úrazem elektrickým proudem při:o dotyku živých částí (ŽČ),o dotyku neživých částí (NČ).Z pohledu terminologie a výkladu ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 jde o uplatnění opatření pro zajištění základní ochrany (dříve speci-fikované jako ochrana před dotykem živých částí) a pro zajištění ochrany při poruše (dří-ve specifikované jako ochrana před dotykem neživých částí).Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí V novém vydání Normy zůstaly poža-davky na ochranu před dotykem ŽČ (základ-ní ochrana) téměř stejné jako v prvním vy-dání této normy.Ochrana kryty Podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 jde o je-den z prostředků základní ochrany (příloha A, čl. A.2 Přepážky nebo kryty). Při kontro-le této ochrany je nutné zejména zjistit, zda ochrana plní svou základní funkci, tj. zda je zcela zabezpečeno, že při běžné činnosti ne-dojde k dotyku s ŽČ elektrické instalace pra-covního stroje pod napětím. Podle ustanovení Normy je možné otevřít kryt pouze za pomo-ci nástroje nebo klíče, což vlastně zajišťuje, že se k ŽČ mohou dostat pouze osoby s elektro-technickou kvalifikací nebo osoby poučené. Při prohlídce zařízení, která je součástí kon-troly stroje, je nutné zkontrolovat, zda se tyto kryty dají opravdu odstranit pouze pomocí speciálních nástrojů a nářadí (např. speciál-ními kličkami, nástrčkovými nebo imbusový-mi klíčky apod.). Dalším bodem při kontrole ochrany krytem je nezbytné posouzení, zda předepsané krytí (kód IP) odpovídá zjištěné-mu stavu. V praxi to znamená, že je třeba dů-sledně zkontrolovat, zda např. těsnění na dvíř-kách rozváděče, který je součástí pracovního stroje, není porušené, rozpraskané nebo zda nechybí jeho některá část. Z poznatků z pra-xe je toto poměrně častý nedostatek, který zjišťuji při kontrole, resp. revizi EZ stroje. Možná si někdo může pomyslet, že zde zdů-razňuji něco, co je zcela jasné a není nutné se o tom vůbec zmiňovat. Naopak si myslím, že je důležité na toto upozornit, a to z jedno-ho prostého důvodu. Při kontrole, resp. revizi EZ rozsáhlé pracovní linky musí kontrolující odborník (např. revizní technik) vykonat tolik kontrolních úkonů podle požadavků ČSN EN 60439-1 ed. 2, že např. kontrola těsnění může být snadno opominuta, a to jistě ne proto, že by to byl záměr, ale prostě proto, že v danou chvíli je důležitější vykonat mnoho jiných úkonů. Tímto se dostávám k druhému důle-žitému požadavku při ochraně krytem, a tím je hodnota krytí IP.Nejmenší předepsaná hodnota je IP2X nebo IPXXB u ŽČ, u nichž je pravděpodob-nost dotyku při seřizování nebo nastavování přístrojů určených pro takovéto operace, za-tímco je zařízení stále pod napětím (jiné ŽČ na vnitřní straně musí být chráněny před ne-bezpečným dotykem stupněm ochrany nej-méně IP1X nebo IPXXA). V kapitole 11.3 (Řídicí systémy – stupně ochrany krytem) se v poznámce uvádějí některé příklady použití spolu se stupněm ochrany krytem na typic-kých případech.Ochrana izolací živých částí V nové ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 již není uvedeno rozdělení druhu izolací, tak jak jsme tomu byli zvyklí v předcházejícím vydání (izolace základní, přídavná, dvojitá, zesílená, mezi obvody, vzdušné vzdálenosti a povrcho-vé cesty). V Normě (čl. 6.3.2) se hovoří, že ŽČ chráněné izolací musí být úplně izolací, která může být odstraněna pouze po-škozením. Tato definice je zcela totožná de-finicí uvedenou v ČSN 33 2000-4-41 (příloha A, čl. A.1 Základní izolace živých částí). Při kontrole elektrické instalace pra-covních strojů však narazíme i na jiné druhy izolace, než je izolace základní. Např. na izo-laci dvojitou nebo zesílenou, což je z hledis-ka ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 jedno ze základ-ních ochranných opatření. Při kontrole dvo-jité izolace je opravdu bezpodmínečně nutné zkontrolovat, zda izolace není někde poru-šena a zda splňuje svou funkci při ochraně před dotykem.Ochrana před zbytkovým napětím Živé části, které mají po odpojení elek-trického napájení zbytkové napětí větší než 60 V, musí být vybity na hodnotu 60 V nebo menší během 5 s po odpojení napájecího na-pětí za předpokladu, že tato rychlost vybíje-ní nenarušuje správnou funkci zařízení. Tato ochrana úzce souvisí s opatřeními základní ochrany, konkrétně s ochranou kryty nebo přepážkami (ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, pří-loha A, čl. A.2). Zde se uvádí, že jsou-li za přepážkami nebo uvnitř krytů instalována za-řízení, na kterých mohou, poté, co byla od-pojena, zůstat nebezpečné elektrické náboje (kondenzátory apod.), požadují se výstražné tabulky. Je-li nutné na pracovním stroji za-bezpečit ochranu před zbytkovým napětím, je důležité, aby byly osoby vykonávající ob-sluhu a údržbu EZ na tuto skutečnost upozor-něny právě výstražnou tabulkou, která musí být připevněna na vnější straně dvířek nebo krytů chránících dané EZ.Ochrana umístěním mimo dosah nebo ochrana zábranami V Normě (čl. 6.2.6) je u této ochrany odvolávka na ustanovení ČSN 33 2000-4- -41 ed. 2. V Normě (příloha B, čl. B.1) se uvádí, že ochranná opatření představovaná zábranami a polohou jsou určena pro uplat-nění v instalacích, kde je i kde není zajiště-na ochrana při poruše a které jsou ovládá-ny osobami znalými nebo poučenými nebo které jsou pod dozorem těchto osob. Z de-finice tedy vyplývá, že ochrana zábranou a polohou se mohou nově používat pouze v případě, kdy jsou přítomny osoby s elek-trotechnickou kvalifikací (poučené a znalé). Kontrola ochran pracovních strojů ve vazbě na ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Ing. Jiří Sluka, inspektor elektrických zařízení,V červnu minulého roku vyšla v novém vydání ČSN EN 60204-1 ed. 2 (Bezpečnost stroj-ních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Všeobecné požadavky). Tak jako téměř u všech nově vydaných norem, tak i v této je možné nalézt několik důležitých změn opro-ti předchozímu vydání. Předmětem tohoto článku je kontrola ochran elektrických zaří-zení pracovních strojů ve vazbě na ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (Elektrické instalace nízké-ho napětí – Část 4-41 Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úra-zem elektrickým proudem), která vyšla v srpnu minulého roku a přinesla poměrně velké množství změna z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem. Tyto změny se zákonitě musí projevit i v normách, které se touto problematikou ve svých kapitolách rovněž zabývají, což je i případ ČSN EN 60204-1 ed. 2. V této normě je ochrana před úrazem elektrickým proudem řešena v kapitolách č. 6 a č. 18.elektrotechnická praxe 21-23.indd 21 24.11.2008 14:21:46 Vydavatelství FCC Public s. r. o. ujištuje uživatele tohoto CD, že soubory na nem uložené jsou provereny antivirovou ochranou.Každé vydání casopisu je uloženo jako soubor PDF s príslušným poctem stránek. Císlo vydání je patrné z pojmenování souboru. Usporádání souboru a složek odpovídá bežnému standardu operacního systému Windows. CD obsahuje instalacní soubory programu Acrobat Reader (verze 9), který je nezbytný k prohlížení takto uložených stránek casopisu. V prípade, že na Vašem pocítaci není tento program nainstalován, mužete instalaci doplnit spuštením souboru A_ Reader_ W98.exe nebo A_ Reader_ WXP.exe (podle operacního systému ve Vašem PC) ve složce Instalace.96,-2011 Nenechte si ujít odbornou diskusi na webu časopisu Elektro!Téma: O odpovědnosti vůbec a revizních techniků elektro konkrétněRedakce Elektra zveřejnila v Elektru č. 4 a 5/2012 (viz archiv na http://bit.ly/Elektro_ 4 a http://bit.ly/Elektro_ 5) článek Ing. Milana Tomeše, CSc., o posuzování fotovoltaických elektráren. Jak se ukazuje, rozdělení odpovědnosti mezi projektanty, realizátory a revizními techni-ky není vůbec jednoznačné. Existující zákony a vyhlášky, vzniklé v růz-ných obdobích a za různých vnějších podmínek, které se často překrý-vají, nebo naopak nechávají uživatelům příliš volné pole pro subjektivní vysvětlení. Čtená-ři z odborné veřejnosti na tento příspěvek zareagovali a výsledkem byla analýza soudního znalce Ing. Jaroslava Melena uveřejněná v Elektru č. 10/2012 na str. 22 (viz archiv na http://bit.ly/Elektro_ 10). Na tuto analýzu pak zareagoval svými odbornými názory revizní technik EZ z Bratislavy Ing. Igor Maas. Tato diskuse začala nabývat na rozsahu (a dále po-kračuje), a tak se redakce Elektro rozhodla tyto velmi fundované názory a konstruktivní při-pomínky přenést na web, kde si mohou na stránce http://bit.ly/melen_ maas čtenáři Elektra nejen přečíst dosavadní diskusi na toto téma, ale také se k ní aktivně připojit prostřednic-tvím diskusního on-line okénka. (redakce Elektro)Ing. Maas Ing. Melen