60 ELEKTRO 11/2012 archiv Významné osobnosti vědy a techniky (19. část)Vladimir Kosma Zworykin *30. 7. 1889 Murom (Rusko)†29. 7. 1982 Princeton (USA)123 let od jeho narození Moje nejoblíbenější součástka v televizním přijímači? Vypínač!Vladimír Kosma Zworykin se narodil v rodině úspěšného ob-chodníka 30. července 1889 v Muromu (asi 300 km východně od Moskvy). Vyrůstal v relativně klidné rodinné atmosféře. Otce vídával jen zřídka, většinou jen o církevních svátcích. Studoval na Technologickém insti-tutu v Petrohradě u profesora Borise Rosin-ga. Podle nedávno objevené Zworykinovy osobní korespondence pomáhal Rosingo-vi s experimentálními pracemi na televizi v suterénu Rosingovy soukromé laboratoře v Petrohradské dělostřelecké škole. Rosing vyplnil jeho první patent na televizní sys-tém v roce 1907, kde byla obrazová elek-tronka (obrazovka) uvedena jako přijímač a mechanický přístroj jako vysílač. Demon-strace tohoto zařízení v roce 1911 s vylep-šeným designem patřila k prvnímu předve-dení televize vůbec.Během I. světové války byl Zworykin od-veden do ruské armády, kde sloužil u spojo-vacího vojska. Zde byl úspěšný natolik, že získal práci u firmy na testování rádiového zařízení, které bylo určeno pro ruskou armá-du. V roce 1916 se Zworykin oženil s Taťja-nou Vasiljevskou (Tatiana Vasilieff), se kte-rou měli dvě děti (v roce 1951 se rozvedli a Zworykin se oženil podruhé s Katherinou Polevitzkou, profesorkou bakteriologie ruské-ho původu na univerzitě v Pensylvánii). Pro-fesor Rosing odjel z Ruska během Velké říj-nové revoluce v roce 1917. K tomuto kroku se rozhodl i Zworykin. V roce 1919 emigro-val do Spojených států (americké občanství mu bylo uděleno v roce 1924), kde nastoupil ve výzkumné laboratoři firmy Westinghouse v Pittsburghu (Pensylvánie). Zapsal se rov-něž jako postgraduální student na Pittsbur-skou univerzitu, kde mu byl v roce 1926 udě-len titul Ph.D.U firmy Westinghouse se zabýval vý-zkumem fotoelektřiny a elektronek, televize a faxu. Jeho prvním velkým činem v novém domově byl objev základních principů ikono-skopu – snímací elektronky, která byla v počátcích pou-žívána u všech televizních kamer. Její velkou přednos-tí bylo, že z televizního sys-tému odstraňovala jakákoliv mechanická zařízení. U svého zaměstnavatele se však Zworykin nesetkal s pochopením. Až v roce 1929 mu nabídla firma Radio Corporation of America (RCA) možnost pokračovat na vý-zkumu televize a uplatnit svůj vynález. Zwo-rykin uvažoval pouze o pracovním laborator-ním systému, který by spojoval místnosti s asi šesti osobami, takže přišel s rozpočtem asi na 100 tisíc dolarů. Ve skutečnosti však byl vy-vinut kompletní televizní systém v ceně 50 milionů dolarů.Výkonný ředitel RCA David Sarnoff poz-ději o Zworykinovi prohlásil, že je mužem, který udělal chybu za 49,9 milionu dolarů. Tento systém byl ještě mnohokrát vylepšen, ale stal se základem budoucích kamer, a Zwo-rykin si ho nechal patentovat. V roce 1928 již byla představena první televize s rozlišením třicet řádků a o rok později již s rozlišením šedesát řádků. V té době byl objeven prin-cip prokládání proti blikání obrazu (1930). Až v roce 1934 se televize s prvními diváky začala pomalu rozvíjet (pouze několik desí-tek veřejně umístěných přijímačů), až se na-konec v roce 1941 v zámoří ustálil standard s 525 řádky.V březnu 1929 Zworykin publikoval práci o faxovacím systému, který podle jeho slov byl schopen přenášet na dálku obrázky nebo psaný text v dobré kvalitě rychlostí 630 slov za minutu. Byl také spouautorem knihy s ná-zvem Fotobuňky a jejich použití, která byla publikována v roce 1931. V roce 1929 přešel Zworykin od firmy Westinghouse k firmě RCA, kde se stal ře-ditelem výzkumu elektronické laboratoře v Camdenu (New Jersey). RCA ho povzbu-zovala v jeho výzkumné práci na televizi. Zkušební provoz ikonoskopu byl uskutečněn v camdenské laboratoři v letech 1933 až 1934 s použitím 343řádkového obrazu přenášeného rychlostí třicet snímků za sekundu.Zworykin a jeho kolegové z RCA vyvi-nuli také elektronový mikroskop a infračer-vený detektor, který byl použit ve II. světo-vé válce u puškohledů citlivých na infračer-vené záření a jenž umožnil střelbu za tmy. Později pracoval také v oboru elektronic-kých počítačů, lékařských elektronických přístrojů atd. V roce 1940 vyšla kniha s ná-zvem Elektronika přenosu obrazu, na kte-ré se Zworykin spoluautorsky podílel. Zá-stupcem ředitele výzkumu laboratoří RCA byl od roku 1942 do 1945 a viceprezidentem RCA od roku 1947 až do svého odchodu do důchodu v roce 1954. Obdržel od Amerického institutu elek-troinženýrů (AIEE – American Institute of Electrical Engineers) v roce 1948 Lamme-ho*) medaili a v roce 1952 Edisonovu ma-daili. V roce 1951 byl vyznamenán Ústa-vem radiotechniků (IRE – Institute of Radio Engineers) medailí cti za výjimečné přispění ke koncepci a vývoji elektronického přístro-je, který byl základem moderní televize, a za jeho dosažené vědecké výsledky, jež vedly k zásadnímu pokroku v použití elektroni-ky v komunikaci, průmyslu a národní bez-pečnosti (IRE na jeho počest v roce 1950 ustavilo každoroční udělování vyznamenání W. K. Zworykina).Zworykin byl zvolen jak do Národní aka-demie věd, tak do Národní strojírenské akade-mie a v roce 1966 obdržel Národní medaili za vědu. Po odchodu z RCA pracoval po několik let jako ředitel lékařské výzkumné laboratoře v Rockefellerově ústavu. Bylo mu uznáno při-bližně 120 amerických patentů a v roce 1977 byl zvolen do Národní síně slávy vynálezců. Zworykin byl vášnivým lovcem ptáků a měl mnoho dalších netechnických zájmů, včetně hudby a kreslení. Zemřel v Princetonu (New Jersey) 29. července 1982.Nesmírné pracovní nadšení tohoto zakla-datele moderní televize bylo mj. motivová-no jeho nadějí, že televize bude sloužit pře-devším ke vzdělávání, výchově a ke vzájem-nému pochopení lidí. Bohužel už při svých 85. narozeninách v roce 1975 byl nucen vy-slovit zklamání nad americkými televizními programy. Vladimir K. Zworykin komento-val své pocity o dívání se na televizi slovy: „Nenávidím, co udělali s mým dítětem. Já bych nikdy nenechal své vlastní děti se na to dívat. Moje nejoblíbenější součástka v tele-vizním přijímači je – vypínač.“(Kl)*) Benjamin Lamme byl výjimečný konstrukční a vývojový hlavní inženýr firmy Westinghouse Electric and Manufacturing; k jeho úspěšným dílům patří např. první velké hydroalternátory Niagara Falls.