ELEKTRO 11/2012 17 duševní vlastnictví Průmyslové právo v praxi (14. část)Ing. Josef Zima V předchozím díle našeho seriálu bylo z pohledu praxe pojednáno o aspektech mož-né ochrany vizuální stránky výrobku, přede-vším v její registrované podobě, tedy PVz. Jde vždy o záležitost vnějšího vzhledu „před-mětu“, který je dán jeho tvarem a obrysem, liniemi, strukturou povrchu a jeho barevným nebo zdobným pojednáním. V některých obo-rech má na obchodní úspěšnost vnější vzhled výrobku podstatný vliv, tam je důležitá zna-lost chování předmětného trhu, aby mohla být prozíravě postavena i průmyslověpráv-ní strategie. Mnohdy je pro výrobce daleko snazší nově upravit design, než okopírovat konstrukční a technologické konsekvence téhož výrobku či zařízení. To je důvod, proč je třeba průmyslověprávní strategii správně zasadit v časovém výhledu! Že zákonodárce zvýšený vliv časového faktoru zohledňuje, dokazuje možnost prodloužit období odkla-du zveřejnění PVz až o 30 měsíců. I zde pla-tí poznámka, že v době globální konkurence význam prozíravosti a kvalifikované tvorby a nakládání s průmyslovým právem jen a jen roste. V principu jde o to, aby ten, kdo při-šel na trh s výrobkem, jehož vnější úprava je pro „průměrného“, tedy běžného spotře-bitele nadána novým, atraktivním a indivi-dualizujícím ztvárněním, získal i odpovída-jící ochranu. A protože designová stránka je v mnoha odvětvích do určité míry i otázkou módnosti, je kvalitní ochrana pionýrských řešení nevyhnutelnou podmínkou budoucího efektivního využití jejich tržního potencio-nálu! Na tom je zřejmé, že designová novin-ka, která ve svém odvětví po určitém období osvojení trhem zakládá nový módní trend, má hodnotově vysoký potenciál! O jeho „ucho-pení“ rozhoduje kvalifikovaná a předvídavá průmyslověprávní strategie. A tak se opět ob-jevuje význam kvalifikované a prozíravé PP strategie podniku. PVz je účinný pro konkrét-ní výrobek, typografický znak apod. V tomto smyslu ale má pro firmu podstatně širší zá-běr další z institutů registrovaných průmys-lových práv, a tím je:Ochranná známka V prostředí trhu je ochranná známka (dále OZ) určitou „pečetí“, která zákazníkovi zaru-čuje původ dotyčného výrobku nebo poskyto-vatele služby. Předpokládá ovšem známého, spolehlivého a osvědčeného výrobce, popř. poskytovatele určité služby. Tento institut má v principu staletou historii. Již ve středověku si řemeslníci označovali své výrobky vlastní-mi značkami, existoval celý systém cechov-ních značek a pravidel jejich použití. Tehdy ovšem nebyly centrálně neregistrovány, nepo-chybně však svůj účel plnily. Vždy je snaha, aby OZ svým distinktivním vizuálním vje-mem ukazovala na známého, osvědčeného, oblíbeného, tradičního, spolehlivého (atd.) výrobce, dodavatele, poskytovatele služby. V moderní době je tento obor průmyslových práv nedílnou součástí mezinárodních dohod. Například v roce 1891 se konala tzv. Mad-ridská dohoda o mezinárodním zápisu továr-ních nebo obchodních známek. Jako v celém oboru PP prodělává v dynamicky se rozvíje-jící mezinárodní spolupráci i specifikace OZ rychlý vývoj, jak vyžaduje prostor volného trhu. Pro ilustraci je možné z mnoha meziná-rodních dohod uvést Brusel 1900, Washing-ton 1911, Haag 1925 atd. a z nejnovější doby dokumenty o ochranné známce Společenství podle Nařízení Rady Evropských společen-ství č. 3288/1994. Situace OZ Společenství je do značné míry podobná, jako u PVz Spo-lečenství, popsaném v minulém dílu seriálu. V české legislativě je v oboru OZ základním dokumentem zák. 441/2003 Sb., v platném znění. Kvalitně navržená OZ je pro zákazní-ka jakýmsi majákem na trhu. Dobrá a dobře zavedená OZ se zákazníkovi „ohlásí“ mezi ostatním zbožím i v periferním vidění. Před-pokladem ovšem je, že je mu dobře známa. Známost je podmíněna delším používáním dotyčné OZ u solidních výrobků, popř. ma-sivní propagační kampaní. Taková kampaň může začít „hlučným“ vyhlášením veřejné soutěže na vytvoření nové OZ a „tučnou“ od-měnou pro vítěze. Český zákon zná pouze OZ vnímatelné vizuálně, jde o vizuální informa-ci, tedy vizuálního nositele obchodní komu-nikace, který dává takto označenému zboží „punc“ původu.Zákon rozlišuje několik typů OZ. Nejjed-nodušší je OZ slovní, ta je dána textem, který může být psán běžnými typy písma nebo může být ve speciální grafické úpravě. Dalším ty-pem je OZ obrazová (např. hvězdička, panen-ka, hroch apod.). Kombinovaná OZ se skládá ze slova a obrázku nebo grafického symbolu. Jako příklad uveďme kdysi slav-nou, nyní však neplatnou kombi-novanou OZ, kterou vlastnil pod-nik Sklo Union Teplice:V praxi jsou dosti běžné i OZ trojroz-měrné: např. známá lahev Becherovka, Coca Cola, často též lahve drahých likérů. V pra-xi jsou někdy současně chráněny takovéto trojrozměrné předměty i v podobě PVz, tak-že po dobu prvních 25 let po přihlášení mo-hou mít ochranu zdvojenou. Všechny druhy OZ je možné přihlásit k registraci v provede-ní černobílém nebo barevném. Při provede-ní černobílém ochrana kryje všechny barev-né mutace. Při OZ v barvě je chráněno pouze barevné provedení podle zápisu. Volba způso-bu provedení pro přihlášení závisí na zamýš-lené strategii používání. Ochrannou znám-kou může být také specifický obal výrobku, zvláštní barva nebo kombinace barev, dokon-ce i jednotlivá písmena či číslice. Pro zápis-nou způsobilost je však vždy nezbytné takové provedení, které zaručuje jednoznačnou odli-šitelnost (distinktivitu) od OZ platných (za-psaných) pro stejný nebo příbuzný obor vý-robků nebo služeb. Nejde zde pouze o problé-my během přihlašovacího procesu, tedy aby bylo vůbec možné zápisnou způsobilost ob-hájit. Pro poctivého přihlašovatele jde i o to, aby si běžný, a to i nepozorný zákazník ne-pletl jeho OZ s konkurenční OZ. U přihlašo-vatele-spekulanta je tomu naopak! Ten má snahu, aby jeho OZ byla co nejsnadněji za-měnitelná se značkou jeho dobře zavedeného konkurenta, aby tak mohl parazitovat na jeho dobré pověsti. Z dobré praxe lze poctivému přihlašovateli proto doporučit, aby si nejprve nechal udělat rešeršní sondu do jím zamýš-leného oboru podle třídění OZ, aby zjistil, jaké OZ mají jeho konkurenti v oboru regis-trovány. Takto poučen může za pomoci od-borníka hledat grafické vyjádření vlastní OZ. Tím si nejen zjednoduší přihlašovací proces a dříve dosáhne registrace, ale při dobrém ře-šení bude jeho OZ i kýženě napomáhat jeho dobrému obchodnímu uplatnění, což je pře-ce účelem. Obezřetný přihlašovatel se navíc poohlédne po zavedených, ale v podobě OZ neregistrovaných označeních v oboru svého podnikání. Mohlo by se mu totiž stát, že se dostane do střetu s dříve zavedeným označe-ním, obchodním jménem apod.Majitel takového neregistrovaného, byť tedy slabšího práva by se pravděpodobně o svá práva hlásil. Jeho snahou by bylo za-bránit registraci takové zaměnitelné OZ. Je to opět analogie s právy předchozího uživa-tele u ochrany technických řešení a desig-nu. Poněkud svízelnější situace může nastat, když se někdo po „x“ letech úspěšného po-užívání obchodního označení své firmy, vý-robků nebo služeb rozhodne, že si toto ozna-čení přihlásí jako OZ. Velmi snadno se mu může stát, že se dostane do problému tím, že během průzkumu při přihlašovacím proce-su úřad zjistí platnou kolizní nebo zaměni-telnou OZ. Následně se takový přihlašovatel může zachránit pouze prokázáním, že před-mětné označení v obchodě používá od star-šího data, než je datum podání přihlášky oné kolizní OZ, že je mezi zákazníky jeho výrob-ků nebo služeb toto označení známé a že zís-kalo svoji rozlišovací způsobilost ještě před podáním přihlášky. I v případě úspěchu a do-sažení registrace OZ mu však po celou dobu používání takovéhoto označení zůstane ja-kýsi cejch neoriginálnosti, napodobování … a také jeho OZ nebude moci dokonale plnit svůj účel a funkci. Účelem OZ přece je, aby