20 ELEKTRO 10/2012 ze zahraničního tisku Mobilita bez ropy? Je známo, že v Německu jsou pouze zanedbatelná ložiska ropy. Proto se zde vědci zabývají již dlouhou dobu hledáním alterna-tivních řešení. Tak např. BASF (Badische Anilin- und Soda-Fab-rik, Bádenská továrna na anilin a sodu) vyvinula ve dvacátých letech minulého století metodu na výrobu benzinu z uhlí za pou-žití velkého tlaku a teploty. Prv-ní takovéto výrobní zařízení bylo uvedeno do provozu v obci Leuna v roce 1927. Když byla po 2. svě-tové válce k dostání levná ropa, byl provoz chemičky zastaven. Naproti tomu zažívá Fische-rova-Tropschova metoda, podle které se zpracovává ropa za mnohem nižšího tlaku a teploty, svůj nový rozkvět a je v současné době velmi aktuální. Vznikla v roce 1926 a pracovala spo-lečně s Winklerovým generá-torem, ve kterém se zplyňova-lo uhlí. Oxid uhelnatý, který při tom vznikal, byl po odloučení všech ostat-ních plynných složek hydrogenován s vodí-kem na tekutý uhlovodík. Ovšem účinnost Fischerovy-Tropschovy syntézy značně zá-visela na oné vysokotlaké přímé přeměně. Nízkooktanový benzin se většinou míchal s benzenem, aby se dosáhlo dostatečné an-tidetonační stálosti. Podobný princip používala od roku 1990 technologie Choren (Carbon, Hydrogen, Oxy-gen, Renewable, uhlík, vodík, kyslík, obnovi-telný). Vědcům z Freibergu se podařilo zvý-šit účinnost dosavadní metody minimálně o 10 %. Technologie Choren používala jako „krmivo“ místo uhlí biomasu. Nejzajímavěj-ším Choren produktem byla syntetická mo-torová nafta BTL (Biomass to Liquid), nazý-vaná výrobcem automobilů Volkswagen slu-neční palivo, jež bylo uzpůsobeno pro další vylepšování dieselového motoru. Je třeba zde také zmínit tradiční výrobu al-koholu ze zemědělských plodin k přimíchání do benzinu i jako náhražku za benzin. S touto technologií se pojí také metoda původně vy-vinutá v USA (Logan), která umožňuje roz-kládat pomocí biokatalyzátoru pevné látky, jako např. seno, trávu a jiné látky obsahující lignin, a přeměňovat je na alkohol. Südche-mie, dceřiná společnost skupiny Clariant, tuto metodu dále zdokonalila. K tomuto účelu po-stavila první pilotní zařízení poté, co byla prokázána funkčnost této metody v labora-torních podmínkách. Její největší předností je to, že jsou využívány zbytkové látky, a ne zemědělské plodiny (pšenice, kukuřice, cuk-rovka aj.), takže se nachází mimo začarova-ný kruh „nádrž místo talíře“. Palivo z oxidu uhličitého Před více než sto lety byla poprvé přihlá-šena k patentu homogenní reakce vodního plynu, pomocí které byl odhalen nehořlavý oxid uhličitý (CO2). V principu šlo o vyro-bení syntetického plynu z oxidu uhelnaté-ho (CO), jenž byl později potřebný také pro Fischerovu-Tropschovu syntézu. Reakce vod-ního plynu je v chemii ještě stále běžně používaná metoda, avšak dosud nehrála žádnou roli při výrobě pohonných hmot. Zakladatel společnosti Emitec a její jed-natel Wolfgang Maus „vytáhl“ oxid uhličitý z propadliště dějin a podal návrh k přeměně CO2 na palivo. Nechal experty udělat nákla-dovou analýzu na výrobu paliva z CO2. Při-tom se ukázalo, že litr tohoto paliva lze vyro-bit za 0,61 eur (ca 15 Kč), čímž se prokázala také jeho konkurenceschopnost. Zde je třeba poznamenat, že oxid uhličitý nemůže ovlivňovat teplotu, není jedovatý ani poškozovatel klimatu. Jeho objem ve vzduchu tvoří ca 0,04 %. Bez CO2 by byla Země holou kamenitou krajinou bez vegetace a samozřej-mě bez života. Po mnohačetných experimen-tech v minulosti lidé nyní přesně vědí, jaký podíl CO2 potřebují konkrétní druhy rostlin, aby dávaly optimální výnosy. Rostlinám se přitom podařilo odhalit „za-studena“ technologii chemicky líného oxidu uhličitého – metodu, kterou lidé se svými su-pertechnickými vymoženostmi ještě neovlá-dají. Z techniky výrobních procesů je známo, že CO2 začíná být nestabilní při teplotě nad 1 000 ° C a při teplotě 3 000 ° C se rozpadá na své složky uhlík a kyslík. Také však již byly objeveny způsoby, jak pomocí katalytických procesů využít CO2 pro chemické produkty. Proces Pro syntézu při výrobě paliva z CO2 je třeba velké množství vodíku, což představu-je největší nákladový faktor. Vodík se získá-vá elektrolýzou z vody a při tomto procesu z německého originálu časopisu PowerWorld, 01/2012,vydavatelství TechTex-Verlag GmbH & Co. KG,upravil Ing. Josef Košťál, redakce Elektro V současné době se lidstvo zabývá otázkou vyčerpatelnosti fosilních zdrojů energie především v souvislosti s trvale udržitelnou mobilitou. Jednotlivé státy světa to řeší různě, některé to však zatím neřeší vůbec. V současnosti vládne světu ropa a ostatní způsoby, jak pohánět vozidla v takovém rozsahu, jsou ve fázi projektů nebo testování. Jednou ze zemí, kde se tomuto pro-blému věnují široce a sofistikovaně je Německo. To má kromě svého plánu na zavádění elek-tromobility do roku 2020 také jiná řešení. Jedním z nich je získávání paliva z oxidu uhličitého.(foto: Kl)