80ELEKTRO 8-9/2012elektrotechnická praxeOtázky a odpovědi z elektrotechnické praxeOtázka 1:Mám dotaz týkající se provedení nové elektroinstalace staršího objektu. Objekt je čtyřpodlažní (půdorys asi 6 × 6 m) a je po-staven z železobetonu (nelze tedy kabeláž uložit pod omítku); vnitřní stěny a stropy budou obloženy sádrokartonem.– Lze v tomto objektu (bude užíván jako kanceláře) provést kompletní rozvody v lištách?– Lze v prostoru schodiště (podle požár-ní zprávy nechráněná úniková cesta) vést stoupací vedení do jednotlivých pa-ter (za elektroměrem) a vedení obvodu osvětlení schodiště v lištách, nebo v pro-storu schodiště mohou být jen obvody osvětlení?– V objektu je vestavě ná instalační šach-ta asi 30 × 30 cm, ve které bude umís-těno stoupací potrubí rozvodů plynu, vody a odpadů. Domnívám se, že ve-dení kabelů je v tomto prostoru nepří-pustné.Odpověď 1:Pokud jde o elektrický rozvod v uvedeném objektu:– Rozvod v lištách je možné provést, vhod-né lišty existují. Při použití běžných kabe-lů s izolací z PVC je však nutné respekto-vat to, aby hmotnost izolace vodičů a ka-belů, popř. hořlavých částí elektrických rozvodů nepřesáhla 0,2 kg/m3 obestavěné-ho prostoru místnosti (viz čl. 12.9.3 ČSN 73 0802:2000).– Stoupací vedení v prostoru schodiště je nutné obezdít, u obvodů osvětlení v liš-tách je nutné počítat rovněž s předepsa-nou hmotností izolace jako v předchozím bodu. Rozváděče je třeba umístit do samo-statných místností.– Uvedené umístění stoupacího vedení v šachtě s jinými vedeními se dříve pro-vádělo a bylo schváleno – v současné době není známo, že by bylo zakázáno. Přesto se kloníme k samostatnému obezděnému stoupacímu vedení, jak je uvedeno výše.Otázka 2:Se zájmem jsem si v č. 3 přečetl článek Rozbor mimořádných událostí po úderech blesků v roce 2011 na území ČR. Mám k to-muto tématu tento dotaz:Na střeše rodinného domu je nain-stalován v horní polovině střechy kovo-vý teplovodní kolektor, který je k výmě-níku (kombinovanému bojleru) připojen měděnými sletovanými trubkami. Boj-ler je osazen topným tělesem a je na jeho ochrannou svorku tudíž připojen vodič PE. Rovněž tak je tento vodič připojen na svorku oběhového čerpadla zařazeného do spojovacího potrubí. Kolektor je při-pojen podle projektu v horní i dolní části k vedle jdoucímu hromosvodovému svo-du na šikmé části střechy. Při eventuál-ním úderu blesku může tedy dojít k roz-dělení proudu jednak svodem k zemniči, jednak měděným potrubím na ochran-né svorky a dále vodičem PE, který ale není na tyto proudy samozřejmě určen ani dimenzován. Kdyby nebyly kolekto-ry připojeny ke svodu, nepochybně by se do nich vzhledem k ploše několika metrů čtverečních i při nepřímém úderu blesku rovněž naindukoval značný náboj, kte-rý by musel odejít vodičem PE, jenž na to není určen ani dimenzován – nehle-dě na to, co by se dělo při přímém úderu blesku do kolektorů. Co je tedy správné, nebo alespoň menší zlo? Pomohlo by za-řadit do potrubí izolační vložky? Pokud vím, tak se nic takového nevyrábí a na-víc je teplonosné médium voda s přídav-kem etylenglykolu, tedy je vodivé. Ještě by bylo možné připojit kolektory ke svo-du přes jiskřiště.Odpověď 2:Souhlasíme s názorem tazatele, že při úderu blesku do objektu, v němž je kovo-vý teplovodní kolektor ve své horní i dol-ní části propojen se svodem hromosvodu (nyní bychom měli spíše říkat s vnějším systém ochrany před bleskem LPS), by do-šlo k rozdělení bleskového proudu do svodů a do vodiče PE na základě vlnových impe-dancí připojených vedení. V důsledku toho by pravděpodobně došlo nejen k poškození ochranného vodiče, ale ještě k tomu i ke ško-dám v elektrické instalaci, v horším případě i k dalším škodám v objektu. To by záleže-lo na intenzitě proudu blesku a jeho ostat-ních parametrech.Za vhodnější řešení než propojovat ko-lektor se svodem hromosvodu je považová-no jeho izolování od svodu vnějšího LPS, to znamená umístění kolektoru v dostateč-né vzdálenosti s od tohoto svodu. Přitom je důležité, aby kolektor byl uvnitř ochranné-ho prostoru jímačů (jímacích tyčí a jíma-cích vedení) na objektu. Není však třeba se obávat toho, že by se do kovové hmoty ko-lektoru při úderu blesku naindukoval příliš velký náboj, a to že by způsobilo přeskok mezi svodem LPS a kolektorem. Přeskok je vyvoláván jiným mechanismem, a to roz-dílem potenciálů mezi svodem a blízkou vodivou částí. Jak je v dotazu uvedeno, je kolektor spojen (přinejmenším prostřednic-tvím ochranného vodiče PE) se zemničem objektu, takže má vlastně potenciál uzem-nění objektu, s kterým jsou spojeny i ostat-ní neživé a cizí vodivé části uvnitř objektu. Takže při nespojení kolektoru se svodem by mezi svodem a kolektorem byl rozdíl po-tenciálů rovnající se maximálnímu napětí na svodu při úderu blesku oproti potenci-álu zemniče objektu, na který je (předpo-kládáme) připojený svod LPS. Tento roz-díl potenciálů, pokud by překročil hodno-tu rovnající se přeskokovému napětí mezi svodem a blízkou uzemněnou částí (v da-ném případě kolektorem), by vyvolal pře-skok. Aby k přeskoku nedošlo, musela by být dodržena mezi svodem a blízkou uzem-něnou částí (v daném případě kolektorem) dostatečná vzdálenost s. Ta je dána normou (ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem – Část 3: Hmotné škody na stavbách a ne-bezpečí života) a závisí na délce svodu, tří-dě LPS (provedení ochrany před bleskem), na počtu a uspořádání svodů, popř. i na ma-teriálu (vzduch, beton, cihla) oddělujícím uzemněnou část od svodu.Pokud by zůstal kolektor spojen se svo-dem, a naopak se vyžadovalo oddělení ko-lektoru spojeného se svodem od ostatních uzemněných vodivých částí, musela by být mezi kolektorem a jednotlivými uzemněný-mi vodivými částmi v jeho blízkosti dodrže-na stejná vzdálenost, jako je ta, která je vy-žadována pro oddělení svodu od uzemněných vodivých částí nebo by izolace mezi kolek-torem a uzemněnými vodivými částmi mu-sela odolávat stejnému napětí, které by bylo při úderu blesku na svodu v místě jeho spo-jení s kolektorem. Tuto izolační pevnost ne-lze od izolačních vložek ani od vody v potru-bí předpokládat.Připojení kolektoru ke svodu přes jiskřiš-tě by zajistilo pouze to, že při úderu blesku malé intenzity do jímací soustavy objektu by nemuselo k přeskoku do kovové hmoty ko-lektoru dojít. Ale při větších intenzitách bles-kového proudu by to bylo stejné jako při pří-mém spojení kolektoru se svodem. Takže by byla zajištěna ochrana proti vniknutí prou-du blesku malé intenzity do objektu – ten by stejně velké škody v objektu nezpůsobil, ale naopak při větších intenzitách proudu bles-ku, by došlo k přeskoku a značným škodám v objektu by se nezabránilo.redakce Elektro, Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), www.in-el.cz