ELEKTRO 7/201263celoživotní vzděláváníRole soudního znalce při řešení sporu (1. část)1. ÚvodSpory, týkající se dodávek informačních systémů/informač-ní techniky (IS/IT) se velmi čas-to týkají odborných otázek, tj. zda bylo poskytnuto plnění od-povídající smlouvě a jaká je kva-lita tohoto plnění, popř. v sou-vislosti s reklamačním řízením zda a jaké vady plnění se v do-dávce IS/IT vyskytují.K zodpovězení odborných otázek jak před zahájením sporu, tak v jeho průběhu bývají vyzýváni různí odborníci a or-ganizace. Jsou to konzultanti a jiní experti, od-borné firmy, vědeckovýzkumné a univerzitní instituce, zájmová sdružení a jakékoliv další subjekty – fyzické nebo právnické osoby, které mohou odpovědět na popsané otázky.Významnou a zvláštní úlohu mezi těmito experty a expertními pracovištěm hrají soudní znalci, popř. znalecké ústavy (dále jen znal-ci). Je tomu tak proto, že jde o přísežné, stá-tem jmenované osoby, které mají zvláštní po-stavení podle mnoha právních předpisů ČR. Jejich role při řešení sporu, ať už má toto ře-šení jakoukoliv formu, je proto významná, přímo nezastupitelná. Jestliže jsou zmiňová-ny různé formy řešení sporu, jako jsou nego-ciace (vyjednávání mezi stranami), mediace (řešení konfliktu pomocí prostředníka – me-diátora), arbitráž (rozhodčí řízení) či soudní řízení, čím se stává proces řešení sporu for-málnějším, tím větší význam má znalecký posudek. Ale bez významu není opatření si znaleckého posudku ani pro interní potřebu, tj. ještě ve stadiu rozhodování, zda vůbec do sporu jít a jakou zvolit formu.Znalecký posudek je jedním, byť velmi vý-znamným druhem důkazu. Český právní řád přistupuje k formám důkazů velmi liberálně, neboť neomezuje formu důkazů a nařizuje tzv. volné hodnocení důkazů orgánem, před nímž jsou důkazy vykonávány. Principy neomezo-vání formy důkazů a jejich volného hodnocení jsou formulovány v právních předpisech dosti obecně tak, aby je bylo možné bez problémů aplikovat i na elektronickou podobu důkazů:– Za důkaz mohou sloužit všechny prostřed-ky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména vý-slech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnic-kých osob, notářské nebo exekutorské zá-pisy a jiné listiny, ohledání a výslech účast-níků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud (§ 125 občanské-ho soudního řádu).– Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi ob-viněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důle-žité pro trestní řízení a ohle-dání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrh-nout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu (§ 89 odst. 2 trestního řádu).– K provedení důkazů lze užít všech důkaz-ních prostředků, které jsou vhodné ke zjiš-tění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek (§ 51 odst. 1 správního řádu).– Jako důkazních prostředků lze užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získány v rozpo-ru s obecně závaznými právními předpisy. Jde zejména o různá podání daňových sub-jektů (přiznání, hlášení, odpovědi na výzvy správce daně apod.), o svědecké výpovědi a znalecké posudky, veřejné listiny, zprávy o daňových kontrolách, protokoly a úřední záznamy o místním šetření a ohledání, po-vinné záznamy vedené daňovými subjekty a doklady k nim apod. (§ 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).– Za důkaz mohou sloužit všechny prostřed-ky, jimiž lze zjistit skutkový stav, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprá-vy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání, jakož i výslech účastní-ků (§ 49 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).– Soud rozhodne, které z navržených důka-zů provede, a může provést i důkazy jiné.(§ 52 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).– Zákon umožňuje kontrolorům požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stano-vených lhůtách předložily originální do-klady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočet-ní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (§ 11 písm. b zákona o státní kont-role č. 552/1991 Sb.).Z uvedených definic je zřejmé, že se český právní řád neomezuje na konkrétní provede-ní důkazů, na konkrétní technologie. Zákon předpokládá, že pokud není přímo v zákoně předepsáno, soud určí způsob provedení dů-kazu podle povahy konkrétního důkazního prostředku. Jak v soudním, tak správním ří-zení je zakotveno hodnocení důkazů podle úvahy příslušného orgánu, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájem-né souvislosti. Lze předpokládat, že podob-ně budou postupovat např. i rozhodčí orgány.2. Legislativní vymezení znalectví2.1 Právní úprava týkající se znalcůPostavení znalců (a tlumočníků) je v ČR upraveno:1. zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlu-močnících, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen ZnalZ),2. vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 37/ /1967 Sb., k provedení zákona o znal-cích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.Podle dosavadní úpravy ZnalZ (§ 2) znalec-kou činnost vykonávají pouze znalci zapsaní do seznamu znalců; znaleckou činnost vykonáva-jí také ústavy (§ 21). Osoby nezapsané do se-znamu znalců mohou být v řízení před orgány veřejné moci ustanoveny znalci jen výjimeč-ně za podmínek stanovených v § 24 zákona.Podle § 3 ZnalZ jmenuje znalce pro jed-notlivé obory a odvětví ministr spravedlnos-ti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen.V souvislosti s problematikou IS/IT nyní přicházejí v úvahu zejména obor kyberneti-ka, odvětví výpočetní technika, přičemž pro zajištění širšího úhlu pohledu a/nebo působe-ní při posuzování zvláštních otázek lze pova-žovat za vhodné i jmenování v oborech, jako jsou elektronika nebo kriminalistika. V pří-padě, že mají být posuzovány i otázky cen plnění a jejich přiměřenosti, přichází v úva-hu obor ekonomika – odvětví ceny a odhady a/nebo odvětví řízení, plánování a organiza-ce ekonomiky. Je třeba zdůraznit, že členění oborů a odvětví je asi 40 let staré a neodpoví-dá příliš realitě vývoje vědy a techniky, popř. celé společnosti za tuto dobu. Přesto se lze – při troše základní orientace – dobrat vhodné-ho zaměření znalce, a to také prostřednictvím tzv. specializace, což je již dobrovolné členě-ní sloužící právě pro orientaci, co je „hlavní parketa“ nebo užší odbornost znalce. Tako-vými specializacemi mohou být např. infor-mační systémy, software, ochrana dat apod.prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.1), Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská1) Prof. Smejkal je členem Legislativní rady vlády ČR a soudním znalcem v oborech ekonomika, elektronika, kybernetika, kriminalistika a autorské právo.