ELEKTRO 7/201261archivVýznamné osobnosti vědy a techniky (16. část)Paul Gottlieb Nipkow*22. 8. 1860 Lauenburg (Německo)†24. 8. 1940 Berlín (Německo)152 let od jeho narozeníNa Štědrý den roku 1883 jsem si na svém elektrickém teleskopu promítal pohyblivé obrázky Paul Gottlieb Nipkow byl německý inže-nýr a vynálezce polského původu. Narodil se v rodině pekařského mistra a starosty Fried-richa Nipkowa. Nejprve navštěvoval šestileté gymnázium v Lauenburgu (Pomořanko) a od roku 1880 Královské gymnázium v Neustadtu v Západ-ním Prusku. Po maturitě v roce 1882 odešel do Berlína, aby zde studoval na Univerzitě Friedricha Wilhelma matematiku a přírodní vědy s cílem stát se učitelem na vyšší škole. Současně ale také docházel na technickou univerzitu do berlínské čtvrti Charlotten-burg, kde přednášel Hermann von Helmholtz fyziologickou optiku a Adolf Slaby elektro-fyziku. V té době také Nipkow experimen-toval v oblasti telefonie a přenosu pohybují-cích se obrazů. Jeho vynález snímacího a re-produkčního disku, tzv. Nipkowův kotouč z roku 1884 byl významným přínosem pro budoucí rozvoj televize ve dvacátém století, neboť značně zjednodušil snímání a rozklad obrazu. Není známo, že by se sám Nipkow někdy snažil o zavedení svého vynálezu do praxe. Snímač obrazu i obrazovku na prin-cipu Nipkowova kotouče využil J. L. Baird, jehož mechanická televizní soustava spočíva-la v rotujícím disku s otvory umístěnými ve spirále po obvodu. Mechanický princip tele-vize s otáčejícím se kotoučem byl nahrazen v roce 1934 elektronickým principem snímá-ní jednotlivých částí obrazu. Nipkow se mj. zabýval také létáním člo-věka, přičemž přihlásil dva patenty na kolo s pohyblivými lopatkami pro letadla a pla-vidla. Tato myšlenka však nebyla nikdy v praxi realizována. K pětasedmdesátým narozeninám obdržel P. G. Nipkow hodnost čestný doktor přírod-ních věd od Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frakfurtu nad Mohanem a jeho rodné město ho jmenovalo čestným občanem. Po jeho smrti mu byl vystrojen státní pohřeb a jeho ostatky byly uloženy na berlínském městském hřbitově Pankow III. První němec-ký veřejný televizní kanál, který byl spuštěn v Berlíně v roce 1935, byl na počest duchov-ního otce televizní techniky nazván Televiz-ní vysílač Paula Nipkowa. Nipkow byl také jmenován čestným prezidentem televizního konsorcia říšské rozhlasové komory.Vannevar Bush*11. 3. 1890 Everett (Massachusetts, USA) †28. 6. 1974 Belmont (Massachusetts, USA)122 let od jeho narozeníZatímco jsem psal, scéna se trvale měnila a mění se pořád dál, když doplňuji těchto posledních pár slovVannevar Bush byl americký vědec, stát-ní úředník, vizionář a profesor elektronické-ho inženýrství. Proslul svým dílem v oblasti analogové výpočetní techniky, svou rolí, kte-rou sehrál ve vývoji atomové bomby, a myš-lenkou projektu memex.*) Byl také jedním ze zakladatelů amerického vojenskoprůmyslo-vého komplexu.Vannevar Bush se narodil v Everettu ve státě Massachusetts. Své vzdělání získal na univer-zitě Tufts College, kde promoval v roce 1913. Poté pracoval do roku 1914 jako dohlížející zkušební technik u společnosti General Elect-ric. V období let 1914 až 1915 učil matematiku na Jackson College (sesterská kolej univerzi-ty Tufts College). V témže roce Bush vstou-pil do elektrotechnického programu Massa-chusettského technického institutu (MIT – Massachusetts Institute of Technology). V srpnu roku 1916 se Bush oženil s Phoebe Davisovou, kterou znal již z dob studií na univerzitě Tufts College. V roce 1917 obdr-žel doktorát v technice od MIT (ve spolupráci s Harvardskou univerzitou). Během 1. svě-tové války pracoval s Národní radou pro vý-zkum na vývoji dokonalejší techniky pro de-tekci ponorek. V roce 1919 se stal členem katedry elektrotechniky na MIT, kde působil v letech 1923 až 1932 jako profesor. Od roku 1927 pracoval Bush na diferenci-álním analyzátoru – analogovém počítači, kte-rý dokázal řešit rovnice až o osmnácti nezávis-le proměnných veličinách. V období let 1932 až 1938 působil Bush v institutu MIT jako viceprezident a děkan techniky. V roce 1939 přijal prestižní funkci prezidenta washingtonského Carnegieho institutu. Z titulu své funkce mohl Bush ovlivňovat směr výzkumu ve Spojených státech týkajícího se vojenských plánů a neformálně radit vládě v záležitostech vědy. Od roku 1939, kdy byl jmenován před-sedou NACA (National Advisory Committee for Aeronautics, Národní poradní výbor pro le-tectví), se naplno začal věnovat politice. Funk-ci předsedy NACA vykonával do roku 1941 a členem tohoto výboru zůstal do roku 1948. Pod Bushovým vedením byl vypracován návrh na zřízení agentury NDRC (National Defense Research Committee, Výzkumný výbor národ-ní obrany), který měl být předložen ke schvá-lení kongresu. Avšak v souvislosti s invazí Ně-mecka do Francie se Bush rozhodl tento návrh předložit přímo prezidentovi Rooseveltovi. Na schůzce, která byla domluvena na 12. června 1940, prezident Roosevelt schválil tento jeho záměr během deseti minut. V roce 1941 byl výbor NDRC v čele s Bushem jako ředitelem přiřazen k úřadu OSRD (Office of Scientific Research and Development, Úřad vědeckého výzkumu a vývoje). Bush měl pod kontrolou projekt Manhattan do roku 1943 (do předá-ní projektu armádě) a koordinoval vědecký výzkum během 2. světové války. Úřad OSRD měl na 30 000 lidí a dohlížel na vývoj více než dvou stovek zbraní a válečných prostřed-ků, včetně sonaru, radaru, plovoucích vozidel či zaměřovačů pro bombardování. V té době pracovaly pod Bushovým vedením dvě třeti-ny všech amerických fyziků. OSRD přispěl k mnoha pokrokům v přírodních vědách a lé-kařství, včetně např. masové výroby penicilínu. V roce 1945, když se stal Truman prezidentem a poprvé se dozvěděl o atomové bombě, Bush ho informoval o vědeckých aspektech této zbraně. Krátce na to v červnu 1945 byl Bush ve výboru, který doporučil Trumanovi použít atomovou bombu proti Japonsku při nejbliž-ší příležitosti. Bush byl přesvědčen o tom, že použití této bomby zkrátí válku a pomůže za-chránit mnoho amerických životů. Také vždy velmi věřil v silnou národní obranu a v roli, kterou v ní hrál vědecký výzkum.Bush byl prominentní politický činitel a veřejný intelektuál nazývaný též jako Sva-tý patron americké vědy. Byl také ve skuteč-nosti prvním prezidentským vědeckým po-radcem. V roce 1955 Bush odstoupil z funkce prezidenta Carnegieho institutu a vrátil se do Massachusettsu. V letech 1957 až 1962 byl předsedou farmaceutického gigantu Merck & Co. Obdržel čtrnáct čestných titulů a de-set medailí. Vannevar Bush zemřel ve věku 84 let na zápal plic, kterému předcházela mozková příhoda.Z jeho nejznámějších prací lze jmenovat:– Principles of Electrical Engineering. 1922.– Operational Circuit Analysis. 1929.– As We May Think. 1945.– Endless Frontier. 1945.– Modern Arms and Free Men. 1949.– Science Is Not Enough. 1967.– Pieces of the Action. 1970.(Kl; pokračování)*) Koncepci projektu nazvaného memex (memory extender, rozšiřovač paměti) fungujícího na principu hypertextu představil Bush v roce 1930. Systém memex byl později považován za první koncepci celosvětové internetové sítě (www – world wide web).