ELEKTRO 6/2012 29 duševní vlastnictví Průmyslové právo v praxi (10. část)Celosvětově fungující konkurence na jed-né straně nutí podniky zvyšovat obranu pro-ti konkurenci ochranou i relativně drobných technických novinek, dokonce takových, o je-jichž ochraně by dříve ani neuvažovaly. Na straně druhé však zkracující se inovační cyk-ly vedou k úvahám právě opačným. V přípa-dech, kdy je doba inovačního cyklu srovna-telná s dobou např. řízení o (mezinárodní) přihlášce vynálezu, je strategická rozvaha, zda chránit, či nechránit (popř. dočasně utajit, nebo naopak kvalifikovaně zveřejnit) v nové situaci. Jakou politiku firma zvolí, je zjevně strategická záležitost, přičemž kvalifikova-né rozhodování managementu je závislé ne-jen na ekonomických podkladech a taktic-kých rozvahách, ale i na přiměřené znalosti možností ochrany průmyslového vlastnictví ve státech, kam směřují jejich exportní zá-jmy. Kvalifikované přihlašování vynálezů do ciziny vyžaduje spolupráci s odborníky na ochranu v tom kterém teritoriu, nicméně pro všeobecný přehled je žádoucí mít alespoň zá-kladní představu o tom, jak proces meziná-rodní přihlášky probíhá.Nejširší možnosti podání mezinárodní při-hlášky poskytuje postup podle Smlouvy o pa-tentové spolupráci (PCT – Patent Cooperati-on Treaty), podepsané ve Washingtonu v roce 1970. Po této diplomatické konferenci násle-dovala léta práce na vytvoření podmínek pro fungování systému a první mezinárodní při-hláška byla podána až v polovině roku 1978, když v té době měla PCT osmnáct členských států. ČR je členským státem této smlouvy od 1. ledna 1993. Díky tomu může cestou PCT s výhodou fyzická nebo právnická osoba pro-střednictvím jediné mezinárodní přihlášky roz-šířit požadovanou ochranu až do 144 smluv-ních států této úmluvy celého světa. Je jistě docela příjemné, že tuto mezinárodní přihláš-ku lze s výhodou podat prostřednictvím ná-rodního patentového úřadu, tedy Úřadu prů-myslového vlastnictví v Praze (ÚPV). Další alternativou je podání u Mezinárodního úřadu WIPO (Světová organizace duševního vlast-nictví) v Ženevě nebo u Evropského patento-vého úřadu. Pro tuto přihlášku je třeba použít speciální formulář, přičemž je nutné v něm i v dalších podkladech (např. ve výkresech, schématech) a korespondenci jednotně uží-vat jeden z jednacích jazyků mezinárodního, popř. evropského rešeršního orgánu: angličti-nu, němčinu nebo francouzštinu. Tento jazyk je pro celé další řízení jazykem řízení. Výjim-kou jsou pouze případné listinné důkazní pro-středky např. k prokázání nenovosti – publi-kace, periodikum.Ke správnému vyplnění formuláře Žá-dosti o mezinárodní přihlášku jsou na zákla-dě smlouvy PCT k dispozici vysvětlující po-známky, aby vypracovaný dokument vyhověl Prováděcímu předpisu PCT a Administrativ-ní směrnici PCT, vše je dostupné na webo-vých stránkách WIPO (http://www.wipo.int/pct/en/). Podáním této žádosti získává přihla-šovatel automaticky prioritní dokument pro všechny smluvní státy PCT. Za určitých pod-mínek v určitých státech může dokonce při-hlašovatel při podání mezinárodní přihlášky uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky. Každá mezinárodní přihláška je ještě v mezi-národní fázi řízení PCT podrobena mezinárod-ní rešerši, kterou zajišťuje WIPO prostřednic-tvím pověřených rešeršních a průzkumových patentových úřadů. Na základě tohoto posud-ku se může přihlašovatel lépe rozhodnout, popř. korigovat své požadavky na pokračová-ní přihlášky v národní fázi. V této mezinárod-ní fázi jsou popř. potřebné úpravy realizová-ny jediným aktem. Tyto úpravy následně pla-tí i ve všech členských státech. Díky systému PCT vynakládá přihlašovatel náklady na pře-klady do jazyků jednotlivých států, na zastu-pování a správní poplatky v nich až po třiceti měsících od priority, v době, kdy již disponu-je výsledkem mezinárodní rešerše, popř. i me-zinárodního předběžného průzkumu. To jsou kvalitní materiály, které přihlašovateli pomo-hou zvážit šance na úspěch jeho přihlášky při přechodu do národní fáze. Když totiž přihláš-ky přejdou z mezinárodní fáze do tzv. národ-ní fáze řízení (do třiceti měsíců od prioritního data), mohou být vzneseny další požadavky podle národních předpisů. Patent podle při-hlášky PCT v závěru celého procesu udělu-jí jednotlivé patentové úřady v každém z ur-čených států. Výsledkem jediné mezinárodní přihlášky tedy zjevně nebudou zcela identic-ké národní dokumenty pouze v odpovídají-cích jazykových mutacích podle států. Účin-ky v jednotlivých státech jsou jednak závislé na preciznosti překladu (jak bylo již zmíně-no v předešlém díle seriálu) a jednak také na rozličných lokálních vlivech. V některém státě může na základě mezinárodní přihlášky, podle žádosti přihlašovatele, být národní dokument řešen jako přihláška užitného vzoru. Z uvede-ného zjednodušeného popisu je již zřejmé, že přihlašování významného vynálezu do mno-ha států je proces poměrně složitý a odborně značně náročný. Finanční stránka věci velmi záleží na počtu států, ve kterých vstoupí do národní fáze řízení. Pro českého přihlašovate-le jsou na samém počátku minimálně tyto ná-klady: 1 174 eur jako mezinárodní přihlašovací poplatek, 1 875 eur rešeršní poplatek, 1 500 Kč za úkony ÚPV spojené s podáním mezinárod-ní přihlášky a 600 Kč za vyhotovení prioritní-ho dokladu. Jsou-li přihlašovatelé fyzickými osobami, občany zemí s nižším národním dů-Ing. Josef Zima V předchozím díle bylo stručně popsáno, jak se v Evropě vyvíjely průmyslověprávní sys-témy. Ty byly v historických souvislostech uplatňovány i v různých zemích světa, pod-le toho, který evropský stát do které části světa „exportoval“ svůj hospodářský a poli-tický vliv. Přes mezinárodní snahy několika posledních desetiletí o harmonizaci teore-tických i praktických přístupů v různých státech zjevně tuto historii nelze jen tak lehce vymazat. Věřme, že v době nepříliš vzdálené přece jen ke sjednocení alespoň v Evropě dojde. V současnosti, kdy se díky informačním technologiím účinným v globálním pro-středí nebývalou měrou urychlil rozvoj vědy a techniky, je i pokrok v průmyslověprávní problematice nanejvýš žádoucí.