ELEKTRO 5/201231elektrotechnická praxeJejich popis a zhodnocení by vydaly na samo-statnou publikaci. Proto bude v tomto článku přiblížen alespoň jeden z nich.Test zaměřený na rychlost vyhodnocení zemního spojení a jeho lokalizaciZemní spojení bylo simulováno na po-honu spínaném stykačem bez dalších fakto-rů ovlivňujících rychlost vyhodnocení, jako např. přidané svodové kapacity nebo součas-ného chodu pohonu regulovaného měničem frekvence (obr. 2). Bylo uskutečněno celkem padesát měření, časové údaje byly zapsány do tabulky a dále statisticky zpracovány. Pro ilustraci je v tomto článku uvedena zkrácená tabulka deseti měření.Pro všech padesát měření vychází prů-měrná naměřená doba u jednotky IRDH575 na 3,2 s a u EDS490-D na 18,7 s. Minimální doby byly naměřeny u jednotky IRDH575, 2 s, a u EDS490-D, 13,8 s.ZávěrZ výsledku testu je patrné, že jak hlídač izolačního stavu IRDH 575, tak jednotka lo-kalizace EDS490-D za ideálních podmínek fungují se 100% spolehlivostí. To znamená, že ve všech případech bylo zemní spojení identifikováno a lokalizováno. Z naměřených dob vyplývá, že systém lokalizace zemní-ho spojení je použitelný k lokalizaci trvalé-ho zemního spojení. Trvalé zemní spojení je nutné chápat jak z hlediska fyzikálního, tak z hlediska pracovního cyklu daného zařízení či stroje. Z výsledků měření vyplývá, že za ideálních podmínek byla nejdelší doba lokali-zace zemního spojení 24,2 s. To znamená, že pracovní cyklus by měl být alespoň 30 s. Pro rozsáhlejší sítě s mnoha vývody bude tento systém za použití vizualizace přínosný a měl by výrazně urychlit odstranění poruchového stavu. V testování systému lokalizace zemní-ho spojení se bude dále pokračovat sérií mě-ření, která budou věrněji simulovat reálnou síť a reálný provoz elektrozařízení v průmyslo-vém prostředí. Pro vyhodnocení všech měření bude důležité, jak se celý systém bude chovat přímo v provozu. To už bude téma do někte-rého dalšího čísla tohoto časopisu Elektro.SZkrácená tabulka naměřených dob vyhodnoce-ní zemního spojení a jeho lokalizace jednotkami IRDH 575 a EDS 490-DIRHD575 (s)EDS460 (s)12,813,822,617,633,618,642,417,252,417,463,218,272,617,684,219,293,218,0102,617,6Příkladem zbytečného předimenzová-ní bývá často přívod pro trojfázovou zá-suvku, například přívod pro pilu (cirku-lárku). Odborník udělá přívod s průřezem například 6 mm2 s odůvodněním, že jde o motor 4,5 kW. Naproti tomu, přívod pro jednofázovou zásuvku pak stejný odbor-ník instaluje vodičem s průřezem 1,5 mm2 s odůvodněním, že na 230 V to stačí. Pila je trojfázová, z čehož vychází třetinový příkon v jedné fázi. Konvice na vodu na 230 V si svých 10 A vezme. Kolik tedy ta pila bere? Cirkulárka s motorem 4,5 kW (mechanický výkon na hřídeli), se jme-novitým proudem 9,6 A odebírá za chodu naprázdno (mimo řezání) proud 7 A. Při účiníku cos φ = 0,84 vychází sin φ = 0,54. Z toho jalový proud IQ= 9,6 × 0,54 = 5,2 A. Dimenzování zásuvkových obvodůFrantišek Majda, elektrotechnik, Popovice u KroměřížeMá tedy volně běžící motor činný proud IČ = √72 – 5,22 = 4,6 A. Příkon motoru P1 (činný) = 4,6 A × 0,69 kV = 3,23 kW.Při řezání se zvedne proud motoru na 8,5 A. Bude tedy příkon P2 = √8,52 – 5,22 × 0,69 kV= 6,7 A × 0,69 kV = 4,6 kW.Přidáme-li k tomuto motoru kompenzač-ní kondenzátor 2 kvar, který dodává jalový proud IQ = 2,7 A, pak přívodní proud tohoto motoru při chodu naprázdno bude:I1komp = √(5,2 – 2,7)2 + 4,62 = 5,2 A.Proud při zatížení kompenzovaného moto-ru bude I2komp = √(5,2 – 2,7)2 + 6,72 = 7,15 A.ShrnutíNení nutné provádět trojfázové přívo-dy pro motorové zásuvky zbytečně silným průřezem. Pro uvedený motor se spouště-ním Y/D lze použít přívod pro zásuvku ka-belem CYKY 5× 2,5 mm2 s jističem 10 Acharakteristiky C.(ilustrační foto: Kl)SObr. 2. Zkušební panel – schéma zapojení silové částiQF1LPN-25C-3TAHLW60 Bender/ /3.3X500L1 L2 L3T1500/ /380 V380 V+FZ1IRDH 575 Bender/4.1L1 L2 L3KEFU1OPV 10/3 PV10 6 A gGFU2OPV 10/3 PV10 20 A gGKM15.1 C25.11TA1W60 Bender/3.1XM1M1M3FU3OPV 10/3 PV10 6 A aRGS1ACS800- -01-0004-5TA2W60 Bender/3.2XM2M2M3FU4OPV 10/3 PV10 10 A aRGS2ACS800- -01-0011-5TA3W60 Bender/3.2XM3M3M3