6ELEKTRO 5/2012Inteligentní budovy (2. část)1. ÚvodJakékoliv úvahy o inteligentních budovách z hlediska jejich širších rozborů, ať při jejich studiu, navrhování či řízení, vyžadují svobo-du myšlení, které lze shrnout jako transdis-ciplinární myšlenky a systémy. V článku bu-dou naznačeny okruhy problémů souvisejí-cích s řešením a formováním inteligentních budov. Slovo transdisciplinárnost je skuteč-ně holistický a interaktivní koncept. Strategie inteligentních budov zahrnují mnoho kritérií a snaží se integrovat myšlenky napříč širo-kým spektrem problémů.Výzkumníci v CABA (Continental Au-tomated Buildings Association, Kontinen-tální sdružení pro automatizované budovy), jakož i vedení Skupiny inteligentních bu-dov ve Velké Británii, Francii a Číně a Na-dace pro chytré domy zakládají své myšle-ní na západních tradicích a domnívají se, že zájmy podílníků (jednotlivci nebo společ-nosti) jsou rovněž důležité, kdežto Japonci kladou důraz na potřeby lidí. Avšak zdá se, že pochopení propojitelnosti komplexního technologického fenoménu s proměnlivos-tí lidského života se v západní filozofii liší od evropské tradice, tedy jestliže vůbec byl pochopen interdisciplinární aspekt v kon-textu inteligentních budov. Z toho předseda Rady Asijského institutu inteligentních bu-dov (2001) vyvozuje, že dosavadní defini-ce inteligentních budov v Evropě má blíže k požadavkům uživatelů než k technologiím.Těžiště evropské, potažmo české defini-ce, jak byla uvedena v minulém čísle tohoto časopisu, spočívá na řízení a komunikacích využívajících pokročilé technologie s vět-ším důrazem na samotné obyvatele. V dů-sledku uvedené definice inteligentní budo-vy buď může být taková budova vybavena minimem technických zařízení, anebo může zahrnovat složitou soustavu mnoha integro-vaných řídicích systémů. Je třeba zde při-pomenout, že z hlediska uživatelů budovy existují čtyři nezastupitelné oblasti souvise-jící s návrhem inteligentních budov, které je nutné respektovat: estetika, smysly, pohod-lí a trvalá hodnota. Proto inteligentní budo-vy musí splňovat všechna tato kritéria. Ob-vykle se estetika vztahuje k budovám a je-jich interiérům z hlediska toho, co lahodí oku. Jinými slovy, je to subjektivní vizuál-ní rozměr. Existuje však též neviditelná es-tetika, která je vnímána různě. Člověk žije prostřednictvím svých smyslů, což zname-ná, že tyto smysly musí být aktivně použí-vány. Aby tomu tak bylo, musí okolí vyka-zovat změny v čase a prostoru. Lidské tělo není v průběhu dne konstantní co do teplo-ty, hladiny energie, nálad a pocitů. Prostředí vyžaduje pestrost, často označovanou jako rozlišování kontrastních vzorů nebo smyslo-vá variabilita (Heerwagen, 1998), což kro-mě potřeb lidí uvnitř budovy navíc odpoví-dá vnějšímu prostředí. Je tedy možné zmí-nit množství environmentálních aspektů, jež lze navrhnout tak, aby propojovaly pět zá-kladních smyslů člověka (zrak, sluch, chuť, čich, hmat) s budovou lahodící oku a stimu-lující k obývání a práci. Denní světlo, bar-vy, výhledy z oken, kvalita ovzduší, textu-ra povrchu, vůně a kvalita prostoru jsou jen některé z rysů obsažených v návrhu zdravé-ho a stimulujícího prostředí. I takovou kva-litu prostředí lze technicky řešit prostřednic-tvím evolučních výpočtů (známé jako ge-netické algoritmy, ačkoliv tyto jsou pouze dílčím souborem evolučních algoritmů jako celku). Narůstající oblast uplatnění evoluč-ních výpočtů spočívá ve sběru dat; detekce důležitých trendů nebo pravidel v rozsáh-lých databázích. To je také oblast používá-ní neuronových sítí, velmi relevantní ve sta-vebnictví a inteligentním řízení technických zařízení budov.Architektura se nezabývá jen funkcí ma-teriálů a tvarů, ale také lidmi, pocity, prosto-rem a vztahy mezi nimi. Inteligentní budova není jen technická dispozice, ale též souhrn vnitřních funkčních souvislostí stavby, roz-vržení vnitřních prostor, tedy jde o důsledné dodržování a tvorbu architektonické dispo-zice v souvislosti harmonické skladby všech složek stavebního díla s přiměřenými vztahy její užitné funkce, estetických a ideových as-pektů. Inteligence architektury v souvislosti s projektem inteligentní budovy je vnímána též jako prodloužení přírody do světa vytvo-řeného člověkem a poskytuje půdu pro vní-mání, na jehož základě se člověk může naučit chápat svět a užívat si ho. Budovy filtru-jí pronikání světla, vzduchu, zvuku a energie mezi vnitřním a vnějším prostředím.Jaké jsou tedy obecné faktory koncepcí in-teligentních budov s vazbou na jejich řešení:– z hlediska provozu budovy převládají buď zájmy podílníků, nebo koncových uživa-telů (tzn. potřeby osazenstva), což klade důraz na účinnost,– inteligentní budovy poskytují podílníkům účinné a produktivní prostředí tím, že jim poskytují možnost maximalizovat výkon-nost (z hlediska jejich obchodních cílů a produktivity osazenstva),– výkonnosti bude dosaženo úsporným opat-řením ohledně materiálu s minimem ce-loživotních nákladů, včetně významných komplexních úspor energie,– i přes menší náklady musí být budovy po-hodlné a funkční, řízení zdrojů energií musí být efektivní a je třeba přihlížet k je-jich udržitelnosti,– požadavky výkonu budou splněny integrací nejlepších možných konceptů, volbou ma-teriálů, systémů řízení s využitím nových Formulování inteligentní budovy, technologie a struktura řídicích systémů budovIng. Bohumír Garlík, CSc., Fakulta stavební, ČVUT PrahaObr. 1. Vyjádření výkonu jako faktoru proveditelnosti budovyzdrojové vstupyprocesuspokojenívýstupypotřebnákladydostupnostvýkonnost = = zajištěnímaximálníhovyužitíefektivita = = stupeň dosažení výsledkuúčinnost = = stupeň relevantnosti výsledkuekonomika = = minimalizacenákladů