ELEKTRO 4/201259archivHistorie elektrotechnických výpočtů pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem (5. část)Pro správnou funkci ochrany se při vy-pracovávání projektu elektrického zařízení nebo kontrole ochrany při revizi elektrické-ho zařízení nesmělo zapomenout na posou-zení všeobecných podmínek platných pro nulování. Pro nulovací vodič (vodič, který plnil dvě funkce, pracovní a ochrannou) pla-tilo ustanovení:Nulovací vodič (náhodný nulovací vo-dič, jakož i všechny vodiče, jež jsou součás-tí ochranného obvodu) musí vyhovovat vše-obecným podmínkám pro provedení a klade-ní ochranného vodiče, které obsahují články 161 až 175 normy.Proč vlastně byla ve své době prefero-vána ochrana nulováním? ČR byla závislá na dovozu materiálů používaných na výro-bu proudovodných částí vodičů. Téměř ne-dostupná byla pro český elektrotechnický průmysl v poválečné době měď. Proto na Slovensku v Žiaru nad Hronom byla posta-vena hliníkárna, která z dostupné rudy (bau-xitu) vyráběla hliník i pro elektrotechnický průmysl. Nebylo ho však mnoho, a tak byla dána, také z ekonomických důvodů, přednost čtyřvodičovým a dvouvodičovým elektric-kým rozvodům, které při nižší bezpečnos-ti přinášely vyšší ekonomické přínosy díky úspoře materiálu.Elektrotechnické předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím de-finované technickou normou 34 1010 z roku 1965 byly zpracovány pro použití v praxi vše-mi generacemi elektrotechniků a staly se zá-kladem mnoha elektrotechnických učebnic. Mnoho elektrotechniků současné generace má stále v paměti uchovány jednoduché, ale pro praxi významné citace jednotlivých člán-ků. Norma byla zpracována v praktickém for-mátu přehledně a účelně, a proto drží mezi porovnávanými elektrotechnickými předpi-sy v tomto článku historický rekord, neboť po dobu 27 let byla podle této normy zajišťová-na téměř se 100% jistotou bezpečnost elek-trických instalací.Přestože platnost normy byla ukončena po vstupu ČR do EU a zahájením procesu slučo-vání elektrotechnických norem jednotlivých zemí Evropské unie v jednotnou evropskou normalizaci, která je nezbytná pro realizace elektrotechnických prací v rámci volného po-hybu pracovních sil v rámci území EU, bude se k této normě i nadále vracet mnoho reviz-ních a kontrolních techniků i v dalších letech, neboť elektrické zařízení realizované v letech 1965 až 1996 podle této normy musí být do ukončení životnosti kontrolováno a revidová-no právě podle ní.Elektrotechnické předpisy z roku 1996 pro sítě TNV devadesátých letech minulého století nastaly zásadní, až převratné změny v hos-podářském uspořádání států na evropském kontinentu. Toto nové uspořádání si vyžádalo i zásadní změny v elektrotechnické legislati-vě, a tak byly národní elektrotechnické normy postupně sjednocovány v nadnárodní elektro-technickou normalizační strukturu, a to struk-turu evropskou. Tiskový formát norem byl sjednocen na formátu A4, pro stavební praxi zcela nepraktickém, označení článků mnoha číslicemi si zapamatuje jen málokdo a jejich obsah mnohdy připomíná spíše vysokoškol-ská skripta než praktické pomůcky. Nelze je využít jako jednoduché návody k realizaci elektroinstalací a jiných elektrotechnických zařízení a spotřebičů pro elektrotechniky ab-solvující učební obory a střední odborné ško-ly v elektrotechnice.S novými normami přišel také jiný po-hled na elektrotechnickou bezpečnost. Zcela zásadním hlediskem pro určení bezpečnosti v elektrotechnice se stala doba odpojení vad-né elektrotechnické části od zdroje (napětí, proudu) (tab. 4).Pro výrobce tato zásadní změna přines-la zajištění práce v rámci výroby nových typů měřicích přístrojů, ochranných přístro-jů elektrotechnických obvodů (pojistek, jisti-čů, proudových chráničů) a pro revizní tech-niky a ostatní elektrotechniky povinnost na-koupit je.Známé jednoduché a snadno zapamato-vatelné číselné označení českých elektro-technických norem týkajících se bezpeč-nosti nabylo vlivem evropské integrace na rozsahu jak v číselné, tak i v textové čás-ti označení.Elektrotechnické předpisy ČSN 33 2000-4-41/01-96ČSN 33 2000 Elektrická zařízeníČást 4: BezpečnostKapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudemPodkapitola 413 Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částíA Soubor ustanovení pro zařízení do 1 000 V AC a 1 500 V DCV této české normě harmonizované s ev-ropskou elektrotechnickou normou HD 384- -4-41-1992 byly změněny formy vzorců je-jich indexováním a podmínkami pro výpočty impedance smyčky.Článek 413.1.3 Sítě TNCharakteristiky ochranných přístrojů (viz 413.1.3.8) a impedance obvodů musí být ta-kové, aby nastalo v případě poruchy o zane-dbatelné impedanci, která může vzniknout kdekoliv v instalaci mezi fázovým vodičem a ochranným vodičem nebo neživou částí, samočinné odpojení od zdroje v předepsané době. Přitom musí být splněna podmínka (11):ZsIa ≤ U0 (11)(Ω; A, V)kdeZs je impedance poruchové smyčky zahrnu-jící zdroj, pracovní vodič k místu poru-chy a ochranný vodič mezi místem po-ruchy a zdrojem,Ia proud zajištující samočinné působení odpojovacího ochranného prvku v době stanovené tabulkou 41 A jako funkce jmenovitého napětí U0 nebo za pod-mínky uvedené v 413.1.3.5 v dohodnu-té době nepřekračující 5 s,U0 jmenovité střídavé napětí proti zemi.V porovnání se vzorcem, uvedeným pro kontrolu hodnoty impedance smyčky v ČSN 34 1010, byl zlomkový tvar vzorce nahrazen tvarem násobným, a to z důvodu sjednocení elektrotechnických výpočtů v rámci zemí EU. Proto vzorec pro kontrolu impedance smyč-ky nabývá v ČSN 3320 00-4-41/1-96 nové-ho, jednořádkového tvaru, původní označení parametrů impedance smyčky (Z), fázového napětí (Uf) a vypínacího proudu (Iv) je opat-řeno novými indexy a fázové napětí je nahra-zeno pojmem jmenovité střídavé napětí proti zemi. Asi málokterý elektrikář bude v praxi používat tento komplikovaný název a v elek-trotechnickém žargonu i v dalších letech, v rozporu s normou ČSN 3320 00-4-41, se bude i nadále používat snadno zapamatova-telný název fázové napětí.Ing. František Zoul, Hans Jürgen Höefer(pokračování)