20ELEKTRO 4/2012duševní vlastnictvíPrůmyslové právo v praxi (8. část)V právním řádu České republiky je insti-tut užitného vzoru poměrně mladý. Díky mnohaletým dobrým zkušenostem s ob-dobným institutem ve vyspělých průmys-lových zemích bylo rozhodnuto tuto formu registrované ochrany zavést i v ČR. Zákon se podařilo dobře zasadit do právního řádu, o čemž svědčí to, že mezi uživateli získal rychle na oblibě. Užitný vzor má velkou výhodu v tom, že skýtá mimořádně rych-lou možnost získat platný ochranný doku-ment. Rychlost je možná díky registrační-mu principu. ÚPV před zápisem neprověřu-je novost ani tvůrčí úroveň přihlašovaného řešení, pouze dbá na formální náležitosti podání. Kvalifikovaně zpracovaná přihláš-ka je obvykle zapsána do tří měsíců. Je to též institut velmi levný.Užitný vzor (UV) je vymezen zákonem č. 478/1992 Sb., v platném znění. Na rozdíl od zákona patentového nevyžaduje od při-hlašovaného řešení invenční krok na úrovni vynálezecké činnosti, ale pouze na úrovni „přesahující rámec pouhé odborné doved-nosti“. Zákon však nic neříká o tom, že by přihláškou UV nemohlo být chráněno i ře-šení vyšší invenční úrovně. Z dalšího textu bude zřejmé, jaké to v praxi skýtá výhody. Oproti možnostem ochrany patentem je rozsah záběru UV zúžen tím, že vylučuje ochranu způsobů výroby a pracovních čin-ností, včetně biologických reproduktivních materiálů. Neoficiálně se též užitnému vzo-ru říká malý patent. Ten název není zcela nelogický. Stejně jako u přihlášky vynále-zu je nutné vyplnit přihlašovací formulář a podle předepsané struktury přílohy při-hlášky. V přílohách je nutné u přihlášky vynálezu precizně objasnit nový vynález ve vztahu k dosavadnímu stavu techniky. U přihlášky užitného vzoru jsou formál-ní nároky zcela analogické. Pouze se mění některé názvy a odpadá vypracování ano-tace. Konkrétně jde o tyto změny: slovo vy-nález je nahrazeno výrazem technické řeše-ní, místo patentové nároky se užívají náro-ky na ochranu. Zjednodušeně řečeno, mimo přihlašovacího formuláře (byť analogického s patentovým) je celá přihláška UV téměř stejná jako přihláška vynálezu. To je pro praxi velmi praktická skutečnost, jak bude dokumentováno v následujících příkladech.Pro UV platí tentýž systém patentové-ho třídění, jaký se používá pro třídění vy-nálezů. Je to logické, jde přece také o tech-niku. Při patentové rešerši lze proto nalézt v databázi i užitné vzory z příslušné oblasti techniky. Jinak řečeno, patentová databáze platí i pro UV a naopak. Popsané příbuz-nosti mezi přihláškou vynálezu a přihláš-kou UV jsou pro uživatele velmi příjemné. Na vysvětlení lze uvést dva následující ilu-strativní příklady.Příklad první: Firma má vynález, se kterým potřebuje co nejrychleji jít na trh a přitom již vlastnit platný ochranný do-kument.Řešení: Firma ve stejnou dobu podá na ÚPV přihlášku vynálezu i přihlášku UV na totéž řešení. Předpokladem je, že přihlášky jsou vypracovány kvalifikovaně a opírají se o důkladnou patentovou rešerši, takže nebu-de během řízení docházet k tomu, že by při-hlašovatel dostával z ÚPV výměry požadu-jící odstranění nedostatků, zkrátka je oče-káván optimální průběh. Vypracování obou přihlášek bude významně ulehčeno tím, že po vypracování solidní přihlášky vynálezu se v textu vymění pouze některé termíny, jak bylo dříve popsáno. Vyplní se formu-lář Přihláška UV, vypustí se anotace a je hotovo. Firma při podání přihlášek zaplatí oba přihlašovací poplatky a čeká. V několi-ka nejbližších měsících obdrží od ÚPV do-kument UV, který jí umožňuje prokazovat vlastnická práva k danému technickému ře-šení, poskytovat licence apod. Tento doku-ment má platnost po dobu čtyř let od data podání, bez dalších nákladů. Řízení o pa-ralelní přihlášce vynálezu vyžaduje zaplatit poplatek za úplný průzkum a posléze za vy-dání patentových listin. S největší pravdě-podobností přihlašovatel obdrží patentový dokument ještě v době platnosti UV z prv-ního (přihlašovacího) poplatku, takže ne-bude nucen zaplatit udržovací poplatek za další tři roky. Dále bude po potřebnou dobu platit pouze udržovací poplatky za patent, jestliže nemá specifický důvod k udržová-ní obou dokumentů v platnosti současně.Příklad druhý: Firma má vynález, na který chce pro zajištění monopolního práva k jeho využívání získat patent, řízení o při-hlášce je neúspěšné.Řešení: Firma podá na ÚPV přihláš-ku vynálezu, zaplatí přihlašovací poplatek a poplatek za úplný průzkum. Během zpra-cování přihlášky vynálezu se zjistí, že např. z důvodu nedostatečné vynálezecké úrov-ně patent nebude možné udělit. Přesto fir-ma může ochrany dosáhnout. Využije tzv. institut odbočení: na totéž technické řeše-ní tak může získat UV, který bude mít při-znáno prioritní datum z původní přihláš-ky vynálezu. Jiným důvodem k odbočení by mohlo být dodatečné zjištění o tom, že vynálezecká myšlenka byla předzveřejně-na. Tuto skutečnost sice v dané chvíli ne-musí zjistit ani ÚPV, ani konkurence a pa-tent by mohl být udělen. Běda však, kdyby v budoucnu konkurence takovou skutečnost zjistila, a dokonce i zajistila důkazní pro-středky o ní! Platnost patentu by byla ne-návratně ztracena. A nejenom to, právně by nastal stav, jako kdyby dotyčný patent ne-byl nikdy existoval, což by pro firmu moh-lo mít i fatální následky. Proto v takovém případě je jistější cesta odbočením na UV, u toho totiž zákon připouští předzveřejně-ní půl roku před datem podání přihlášky.Může nastat i další situace:Přímá cesta k UV: Firma má vynález, na který hodlá podat přihlášku vynálezu a získat patent. Nějakým nedopatřením však unikly informace o tomto novém ře-šení, bylo předzveřejněno a firma si toho je vědoma.Řešení: Firma nepodá na ÚPV přihláš-ku vynálezu, jak původně uvažovala, nýbrž podá přihlášku UV, za předpokladu, že to od onoho předzveřejnění stihne do půl roku. I v tomto případě však přihlášku vypracu-je s největší pečlivostí a s důsledným ohle-dem na stav techniky. To je důležité pro to, aby konkurence nemohla v budoucnu podat návrh na výmaz dotyčného UV z důvodu nenovosti. Je-li ona vynálezecká myšlenka Ing. Josef ZimaV minulém díle tohoto seriálu byla alespoň informativně probrána významná otázka nejlevnějšího, nejširšího a v principu i přirozeného zdroje inovačních iniciativ v podni-ku. Prosperita podniku je závislá nejen na velkých inovačních krocích z kuchyně dobře řízeného a prozíravě (tj. kvalifikovaně) úkolovaného výzkumu a vývoje, které jsou do-vedeny do úrovně marketingové zralosti. To jsou zpravidla méně četné a méně frekven-tované inovace vyšších inovačních řádů. Nezanedbatelný význam pro praxi mají v sou-hrnu mnohočetnější, byť menší zlepšení, ta, která vzešla ze zlepšovacích návrhů (ZN) v podniku. Navíc mají ZN tu výhodu, že na všech úrovních podniku průběžně zdoko-nalují a optimalizují podnikové postupy. Vedle různých organizačních a dalších zlep-šení, která zdokonalují podnikové know-how, mnohé z nich přinášejí i konkrétní tech-nická zlepšení. Know-how patří k tzv. právům neregistrovaným, která si podnik chrání odpovídajícím způsobem utajování. Technická řešení nižší invenční úrovně, ale taková, která by pro podnik bylo žádoucí registrovaně chránit, je možné chránit pomocí insti-tutu užitného vzoru.