ELEKTRO 3/201273elektrotechnická praxeOtázky a odpovědi z elektrotechnické praxeOtázka 1:Měl bych k článku 4.6.14 ČSN 33 2130 doplňující dotaz – je zde uvedeno, že pod-mínka instalování hlavního vypínače ne-platí pro bytové rozvodnice a rozvodnice do 25 A. Znamená to tedy, že bude-li by-tová rozvodnice na větší proud než 25 A (např. v rodinném domku s elektrickým to-pením a hlavním jističem 40 A), nemusí být ani tato osazena hlavním vypínačem? Dále by mě zajímalo, zda je tato problematika hlavních vypínačů řešena stejným způso-bem v nové ČSN 33 2130 ed. 2.Odpověď 1:Souhlasíme – bytové rozvodnice nemu-sí mít hlavní vypínač. Tato úleva není (opro-ti ostatním rozvodnicím) omezena proudo-vou hodnotou bytové rozvodnice (do 25 A). V nové ČSN 33 2130:2009 je uvedená pro-blematika řešena v čl. 7.6.15 obdobně jako v ČSN 33 2130:1985.Otázka 2:Naše firma vyrábí těžké stroje – štípač-ky na kámen, které vyvážíme do různých zemí světa. Musíme obrábět velké průměry na soustruhu, na který bychom chtěli při-pevnit přídavné odměřovací zařízení. Elek-trikář nám ale říká, že nám ho nezapojí, že musí být na 24 V, ale příslušnou normu nezná. Hledal jsem ji sám na internetu, ale nenašel. Prosím Vás o radu, zda musí být toto přídavné zařízení na 24 V a jaká nor-ma to stanovuje.Odpověď 2:Myslíme si, že i když některá přídavná zařízení napájení malým napětím vyžadují, není v žádné technické normě takovéto ome-zení z hlediska velikosti napětí předepsáno. Takovéto přídavné zařízení je obvykle spo-jeno s dalšími řídicími zařízeními, za jejichž součást se považuje, a proto se vyžaduje (viz čl. 9.1.1 ČSN EN 60204-1 ed. 2 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení stro-jů – Část 1: Všeobecné požadavky), aby bylo napájeno z transformátoru pro napájení řídi-cích a ovládacích obvodů. Tyto transformáto-ry musí mít oddělená vinutí. Jmenovité napě-tí těchto obvodů nesmí překročit 277 V (viz čl. 9.1.2 ČSN EN 60204-1 ed. 2) – napáje-cí napětí přídavného odměřovacího zařízení ovšem záleží na tom, pro jaké napětí je toto zařízení vyrobeno.Otázka 3:K bytovým zásuvkám podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2: „Všechny zásuvky používané laiky musí být zapojeny přes proudo-vý chránič.“To je v pořádku. Budiž. Ale je zde vý-jimka např. pro lednice. Co tedy se zá-suvkou např. pro myčku, popř. pro elek-trickou troubu nebo zásobník 5 l pod ku-chyňským dřezem? Všechny tyto zásuvky se používají pouze k jednomu účelu, svým způsobem jsou nepřístupné pro běžné po-užití už vzhledem k tomu, že jsou umístěny pod kuchyňskou linkou. Zatímco zásuvka pro lednici (mrazák) může být použitelná k připojení jiného (náhodného) spotřebi-če daleko snáze. Lze tedy využít čl. 411.3.3 a zdůvod-nit, že jde o zásuvky, které nejsou určeny k všeobecnému použití, a tudíž u nich do-plňková ochrana nemusí být provedena? Tento dotaz uvádím proto, že při návrhu instalace v rodinném domu mně připadá počet proudových chráničů dost značný, pokud chci zachovat určité pohodlí, aby při náhodném vybavení jednoho chrániče nespadlo v domě, kromě osvětlení, všech-no ostatní.Odpověď 3:V daném případě s Vámi souhlasíme pou-ze částečně. Pokud se týká napájecího obvo-du pro zásuvky pro myčky, považujeme in-stalování citlivého proudového chrániče za zvlášť účelné, protože v daném případě jde o v podstatě nevyhnutelný styk její obsluhy s neživými částmi vnitřku myčky a navíc ve spojení s mokrem, což vodivý kontakt s ne-živými částmi ještě zvyšuje. Co se týče ostat-ních Vámi uvedených příkladů, považujeme za možné vynechat proudový chránič pro na-pájení zásuvek určených pro výkonnější elek-trické trouby, protože tyto můžou vykazovat poměrně velké unikající proudy, a nebezpečí úrazu elektrickým proudem v tomto případě není tak velké vzhledem k tomu, že se obslu-ha bude spíše vyhýbat dotyku neživých čás-tí vyhřívacích těles. Obdobně by bylo možné souhlasit i se zásuvkou určenou pro připojení tělesa zásobníku teplé vody, který je umístě-ný pod kuchyňskou linkou.Otázka 4:Měl bych dotaz ohledně jedné nejasnos-ti. V nové ČSN 33 2130 ed. 2 se v článku 5.1.6 píše, že dodávku ze dvou samostat-ných zdrojů zajistím mj. i smyčkou na dis-tribuční síť. Tomu nerozumím.Odpověď 4:Připojení na distribuční síť smyčkou v da-ném případě znamená, že z jedné rozvodny je vedeno okružní vedení napájené z obou stran, na které jsou připojeny (z kterého jsou napá-jeny) objekty (stavby, domy apod.). Při pře-rušení tohoto okružního vedení zůstane vždy napájení z jedné strany funkční (okružní ve-dení, tedy smyčka, je přitom samozřejmě na obou koncích jištěna).Uvedený způsob zajištění napájení se po-važuje za vyhovující z hlediska ČSN 33 2130. Nemusí však vždy vyhovovat z hledisek ji-ných norem (např. ochrany před požárem). Proto je obvykle třeba uvedený způsob za-jištění projednat ještě s požárním technikem. (Uvedený způsob napájení nemusí vyhovovat, když se např. uvažuje s požárem rozvodny nebo s poruchou distribučního transformáto-ru, z kterého je smyčka napájena).Otázka 5:V přílohách Vám posílám fota rozvádě-če (obr. 2), který je zabudovaný v boxech vyrobených z laminovaných desek. Tyto boxy jsou vyrobeny elektrotechnickou fir-mou v Německu. Prohlášení o shodě není k dispozici.Při revizi jsem k provedení rozváděčů vypracoval seznam nedostatků s odůvod-něním podle příslušných norem. Provozovatel firmy z Německa mně odpověděl, že krytí elektrických zařízení IP3X podle ČSN 33 2000-7-703 není z hle-diska požární bezpečnosti nutné. Těchto boxů jsou prý vyrobeny desítky kusů a ni-kdy se nic nestalo.Určitě je problém v tom, že rekonstruk-ce rozváděčů – boxů by stála hodně finanč-ních prostředků. Proto mám tři otázky:1. Je možné uvedenou elektrickou výzbroj boxů posuzovat jako rozváděč?2. Mohu konstrukci boxů posuzovat jako nábytek podle ČSN 33 2000-7-703?3. Může být elektrická instalace umístěna v konstrukci z hořlavých hmot, i když je na nehořlavé podložce?Odpověď 5:Především je nutné si odpovědět na tyto otázky:– Jde o výrobek? Podle našeho názoru, a především podle de-finice výrobku v § 2 zákona č. 102/2001 Sb., redakce Elektro,Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®),www.in-el.czObr. 1. Ilustrační foto bytové rozvodnice k otázce 1