28ELEKTRO 2/2012ELECTRON 2012témaChyby na jímací soustavěIng. Dr. techn. Josef Postránecký: Ochrana před bleskem [4]Škody, které každoročně vznikají úderem blesku způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požáru. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudo-vaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955 až 1959) vyplatila Státní pojišťovna 6 280 škod, které byly způ-sobené bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1 887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, popř. nebylo řádně udržováno a mělo některé vážné závady. Státní pojišťovnaČeská republika sice patří v oboru hro-mosvodů z hlediska jejich výskytu a masy ke světové špičce, v čem ovšem držíme opět svě-tový primát, je, že většina těchto hromosvodů obsahuje tak závažné chyby, že by při zása-hu bleskem byly asi na nic. Na vině je zřejmě neexistence profesních sdružení elektrotech-niků a ze strany státu, a tedy naší společnos-ti, pouze formální ověřování znalostí a bez-mezná důvěra spotřebitelů v PAPÍR, kterému přisuzují lidé nadpřirozenou moc.Přitom v Československu byly hromo-svody jedním z prvních elektrotechnických oborů, který byl normalizován. Prvotně sice jen v předpisech ESČ z roku 1924 [1], ale již roku 1933 vyšla ČSN ESČ 113 [2]. Napří-klad Říhánek a Postránecký ve své publikaci Bouřky a ochrana před bleskem z roku 1957 [3] uvádějí zajímavý postřeh z porovnání sta-tistik, že ač u nás je hromosvodů více než ve Švýcarsku, je na objektech jimi vybavenými po zásahu bleskem více škod než v zahraničí.Říhánek, L. – Postránecký, J.: Bouřky a ochrana před bleskem. ČSAV, Praha, 1957,kapitola 14.2.Statistika naší Státní pojišťovny vykazuje mno-hem vyšší počet případů škod způsobených bleskem na budovách chráněných hromosvo-dem, než je tomu ve Švýcarsku. Vezmeme-li v úvahu, že u nás jsou výhodnější podmínky pro řádné uzemnění hromosvodů než v hornatém Švýcarsku, musíme dojít k závěru, že velká část našich hromosvodů je vadná a nevyhovuje předpisům.Vše nejspíše pramení z povahy našeho oby-vatelstva, které upřednostňuje cenovou výhod-nost před funkčností (na což si stěžoval neje-nom prof. V. K. Zenger v publikaci Symetric-ké hromosvody [5], vydané firmou Deckert a Homolka, ale i J. Žuvníček v Zařízení hro-mosvodů [6]) a není schopné si uvědomit, že jestliže se ochrana před bleskem udělá špatně, je to vyhození peněz oknem a výsledek se od nulové ochrany zas tak moc neliší. Nebo je to dáno i tím, že hromosvody do současné doby, vlivem mizerné kontroly ze strany státu či pro-fesních sdružení, mohou navrhovat, monto-vat a revidovat i lidé, kteří mají skoro nulové znalosti elektrotechniky a fyziky. Nic nového.Josef Žuvníček: Zařízení hromosvodů – Výklady rázu praktického [6]Nejvíce pokroku škodí, že může pomalu hromo-svod zaváděti každý: elektrotechnik, mechanik, zámečník, klempíř i kovář. Nejvýše čítáme závě-rečnou radu, aby řemeslník hotový hromosvod dal vyzkoušet odborníku. Ale neděje se tak. Jen když uchycovací tyč k nebi trčí a svod k zemi běží, majitel může spáti pak klidně, bezpečně. A tak – jako ve všem – nejčastěji láce (kdo podá nejnižší offertu) doporučuje řemeslníka k zave-dení hromosvodu, aby majetek náš zabezpečil. Žel láce je špatný rádce.Popisovat, co vše je špat-ně, by bylo na velmi dlouhou dobu a nikdo by stejně nebyl schopen popsat všechny vý-plody, které jsou schopni ne-jenom tzv. hromosvodáři po-stavit, ale stejně nepochopi-telně je za ně velmi mnoho zákazníků s ukončenou zá-kladní školou ochotno zapla-tit pravými penězi.Hromosvody a jejich provedení podle ČSN 34 1390Rokem 1969, popř. led-nem roku 1970, skončila růz-norodost hromosvodů, proto-že ČSN 34 1390 [7] ve svém článku 15 vysloveně nařizuje všechny hromosvody předělat tak, aby byly v souladu s pra-vidly touto normou určenými.ČSN 34 1390 z roku 1969Článek 15Hromosvody a jiná opatření k ochraně před bleskem posta-vené dříve a provedené podle tehdy platných předpisů lze ponechat na objektu, pokud vyhovují ustanovení čl. 241.Článek 241Hromosvody, které byly po-staveny v dřívějších dobách, se ponechají na objektu, jestliže u nich po řadu let nedošlo ke škodě od blesku nebo jestliže zaručují ochranu před bleskem sta-novenou touto předpisovou normou a nejsou poškozeny. Přitom je však nutné odstranit vážné závady a provést úpravy v rozsahu předepsaném v čl. 111 až 125 [7].Zemnicí soustavaJe jedno, co bylo v normě ČSN 34 1390 v čl. 53 napsáno [8], tento nejdůležitější pr-vek ochrany před bleskem byl velmi často re-alizován zemnicí deskou, která nebyla správ-ně uložena v zemi.Jan Hájek, Dehn + Söhne, GmbH + Co. KG, organizační složka PrahaObr. 1. Anténa chrání jímací tyč hromosvodu (foto: Jan Hájek)Obr. 2. Okap ani oplechování nejsou připojeny (foto: J. Mudra)