14ELEKTRO 2/2012duševní vlastnictvíPrůmyslové právo v praxi (6. část)Toto pokračování se bude dále zabývat otázkami, které je v praktickém životě dobré znát a ve vědecké i průmyslové praxi vhod-ně uplatňovat.Při tvorbě definice výzkumného nebo vý-vojového zadání je vhodné vycházet z celosvě-tového stavu techniky v daném oboru. Nákla-dy na výzkum bývají značné a zkoumání vy-zkoumaného je nešťastná ztráta cenného času, mrhání inovačním potenciálem výzkumného týmu i financemi. Zjevně se tedy vyplatí inves-tovat přiměřené finanční prostředky do kvalit-ní rešerše. V ústavu nebo podniku, kde se prů-myslověprávním otázkám systematicky věnu-jí, mají situaci poměrně jednoduchou, protože si ve svém oboru průběžně udržují stále aktu-ální přehled. Je pravděpodobné, že využívají i vhodné metodiky patentových analýz, které jim pomohou odhalit světové vývojové tren-dy v daném oboru a ty při zadání nového vý-zkumu nebo vývoje zohlednit.Jinou strategii využije výrobní podnik při zadání vývojovému oddělení, jehož úkolem je vyvinout nový výrobek. Výrobní podnik bude nutně mimo světový stav techniky zajímat i právní stav patentově chráněných technických řešení, nejspíše ve vazbě na teritoria obchodní-ho zájmu. Je-li totiž technické řešení popsáno v nějakém dokumentu, popř. v celé patentové rodině (dokumenty se stejným prioritním da-tem, majitelem i věcným obsahem, přihlášené v různých státech), neznamená to ještě nutně, že ono řešení nelze použít. To může nastat teh-dy, když podnik po zjištění právního stavu ve státech svého zájmu zjistí, že příslušný doku-ment ztratil částečně nebo zcela svůj ochran-ný účinek, čili blokační funkci proti nežádou-cí konkurenci. Takováto skutečnost znamená, že technické řešení v dokumentu popsané je již částečně nebo zcela volné. Shodné řešení již nikde na světě patentově chránit nelze, proto-že je nade vší pochybnost a průkazně stavem techniky. Jestliže je pro firmu toto řešení eko-nomicky či jinak zajímavé, nejsou žádné právní překážky jeho plného využití! Situace, kdy pa-tentová ochrana nadále není majitelem paten-tu udržována, může nastat z několika důvodů:– Majitel práva např. v daném okamžiku uvá-dí na trh výrobek, ve kterém má realizováno novější a výhodnější řešení a platit udržova-cí poplatky za méně výhodné (nebo překo-nané) řešení se mu již nevyplatí. Toto jeho nové řešení však nikdo v průběhu přihlašo-vacího procesu nemůže až do doby zveřej-nění (nejdéle osmnáct měsíců od data prio-rity) žádným legálním způsobem zjistit. Dů-vodem může být i nějaký spekulativní cíl.– Jinou možností je, že udržovací poplatky nebyly zaplaceny nedopatřením. Zde na-stávají další dvě možnosti. Jestliže maji-tel patentu ono opomenutí zjistí a pro dal-ší období nezaplacený udržovací poplatek zaplatí ve dvojnásobné výši, v tzv. posho-věcí lhůtě, bude mu ochrana účinně pla-tit i nadále. Poshověcí lhůta trvá půl roku, tedy šest měsíců. Ale pozor! Když bedlivá a chytrá konkurence, která si udržuje kvali-fikovaný přehled o průmyslových právech v technickém oboru svých zájmů, ono pro-dlení zjistí a během poshověcí lhůty zahájí prokazatelné přípravy na výrobu využívají-cí takto dočasně odblokované ochrany, již mu v jeho výrobě majitel patentu právně zabránit nemůže, i přes to, že opomenutí stihl napravit. Subjekt, který takto získal dočasně nechráněné právo, získal zdarma právo využívání pro sebe, je ale dále ne-převoditelné. To znamená, že takto získané právo nemůže dále prodat ani licencovat. Chytrému, kvalifikovanému a rychlému nabyvateli však může nabyté právo vel-mi dobře sloužit. Tak se o prospěch z ci-zího patentu může bezplatně dělit s tím, kdo výzkum a vývoj vedoucí k patentova-nému řešení financoval, nesl náklady při-hlašovacího procesu a náklady na udržo-vací poplatky. Kdyby tato možnost nebyla právně upravena, nastal by stav právní ne-jistoty pro toho, kdo řešení, které se stalo volným, začne coby nechráněné využívat.– Nezaplacení udržovacího poplatku může být také motivováno tím, že některý z kon-kurentů majitele patentu podal návrh na zru-šení tohoto patentu, aby jej nepříjemně ne-omezoval (tzv. zrušovačka). Takový návrh musí být kvalifikovaně odůvodněný a musí obsahovat důkazní prostředky nebo je ales-poň navrhovat. Tento „atak“ na platný patent nestojí tak mnoho (v současnosti 2 000 Kč) a není vyloučeno, že byl učiněn pouze spe-kulativně pro zkomplikování výkonu prá-va majitelem patentu. Ten v důsledku na-stalé komplikace bude nucen hledat výcho-disko. Návrh na zrušení patentu však může mít i poctivý důvod, aby dosud platný doku-ment neprávem neblokoval konkurenci. Při této příležitosti je také užitečné zmínit insti-tut určovacího řízení (tzv. určovačka). Tím-to institutem je požadováno od ÚPV (Úřad průmyslového vlastnictví) určení, zda urči-té technické řešení spadá, či nespadá do roz-sahu konkrétního platného patentu. V tomto řízení se žadatel domáhá rozhodnutí úřadu, zda je, či není konkrétní řešení v kolizi s plat-ným právně chráněným řešením. Správní poplatek za určovací řízení je v současnosti 5 000 Kč. Zpravidla má potřebu o toto říze-ní žádat majitel patentu, který se jím domá-há určení, že jeho práva z platného patentu plynoucí jsou v konkrétním výrobku porušo-vána. Situace může být i obrácená. Výrobce, v jehož výrobku je užito řešení blízké řešení chráněnému cizím patentem, si chce zajistit doklad o tom, že ono chráněné řešení nevy-užívá. Tento výrobce však může zvolit i jiný postup. Sám podá přihlášku vynálezu na své technické řešení a podá žádost o úplný prů-zkum. Předpokladem ovšem je, že jsou bri-lantně vybalancovány stati popisu vynálezu a zejména patentových nároků, ze kterých by mělo být prokazatelné, že toto řešení je odlišné od stavu techniky, tedy i od tohoto „blízkého“ řešení. V kladném případě, kdy řešení je za skutečně odlišné uznáno (patent je udělen), získá téměř za stejný finanční ná-klad, jako je návrh na zrušení, patent vlastní, tedy doklad o nezávislosti vlastního řešení a monopolní postavení k němu.– Dalším důvodem nezaplacení udržovací-ho poplatku může být, že se majitel paten-tu z nějakého důvodu ocitl v hospodářských potížích a v nové situaci patent dále využí-vat nechce, nebo dokonce právně zanikl. Tuto skutečnost ovšem na základě informa-cí o majiteli patentu získaných z patentové-ho dokumentu (již na titulním listu) lze snad-no úředně ověřit. Podle zjištění lze následně zvolit další postup. Je třeba mít na paměti, že platný patent chránící nehmotný statek má i svou finanční hodnotu sám o sobě, může být např. předmětem dědického práva. Jeho hodnotu může vypočítat soudní znalec a má své uplatnění např. při konkurzním řízení, při soudním vyrovnání. Má ale i své daňové konsekvence, na což se v praxi velmi často zapomíná. V případě, že je na patent uvale-Ing. Josef ZimaV předchozích dílech seriálu bylo stručně vysvětleno, že průmyslovými právy je nanejvýš vhod-né se zabývat. Jejich minimální znalost je jakousi „gramotností“ pro průmyslníky, marketingové stratégy, techniky, technology, vědce, pedagogy, ale i pro studenty a novátory. Pro úvod bylo zvoleno technicky nejvýznamnější z průmyslových práv, tj. patenty. Nástin jejich historie uká-zal, jak nastolená ochrana prakticky využitelných technických inovačních myšlenek přispívá k hospodářské prosperitě lokality či oboru. Čtenáři měli možnost seznámit se s možnostmi, jak výhodně cenné celosvětové technické dědictví k vlastnímu prospěchu využívat pro získá-ní systemizovaných technických, právních a obchodních informací. Přitom není nutné k tomu vynakládat značné finanční prostředky, jak se často nekvalifikovaně tvrdí. Využitím informací z minulých dílů si lze začít jednoduché rešerše zkoušet samostatně a postupně získávat vlast-ní hodnotné informace z oboru svého zájmu. Podle názoru autora tohoto článku by při sou-časných technických možnostech a praktickém významu patentových databází neměla být dobře hodnocena žádná maturitní, diplomová nebo doktorandská práce v technických obo-rech, která by nezahrnovala alespoň jednoduchou patentovou rešerši z předmětného oboru.