36ELEKTRO 1/2012elektrotechnická praxeTipy a triky při instalaci přepěťových ochran (část 24)Ale první … průpal plechuPokud průpal nevadíV místě vniknutí bleskového proudu, tedy v místě, kde vstupuje do vodiče energie v po-době oblouku, dochází k odpaření nebo na-tavení materiálu (obr. 1). Dost podrobně se o výpočtech ke zjištění množství odpařené-ho materiálu lze dočíst v příloze D ČSN EN 62305-1. Je tedy zřejmé, že tloušťka plechu fungujícího jako náhodný jímač musí být ta-ková, aby průpal nehrozil anebo nevadil. Jest-liže pod plechem bude dřevo nebo jiný hoř-lavý a snadno zápalný materiál, měl by začít po zásahu bleskem hořet. Samotný otvor jako takový není zase takovou tragédií, není-li pod střechou volně skladován sodík, nebude jis-tě problém tento otvor opravit. Takže využití střechy, pod kterou není nic hořlavého, jako náhodného jímače je omezeno pouze na ne-důležité objekty, jako jsou sklady posypové soli, kovových či betonových výrobků apod.Pokud průpal vadíJestliže průpal vadí, jsou na výběr mož-nosti, jak použít plech takové tloušťky, jaká je proti průpalu odolná (tab. 1, originál je ta-bulka 3 z ČSN EN 62305-3). Je jasné, že po-stavit si domek krytý plechem tloušťky 4 mm je v podstatě nereálné, tedy nebydlíme-li ve vyřazeném OT. Z hlediska praxe se tedy pro-sazuje používání jímačů (obr. 2) ať již z drátu či plného profilu 10 nebo 16 mm, které jsou svorkami třídy H podle ČSN EN 50164-1 spojeny s materiálem střechy. Ochranný pro-stor těchto jímačů je nejvhodnější ověřit vali-vou koulí s odpovídajícím poloměrem podle vyžadované LPS (tab. 2, originál je tabulka 2 z ČSN EN 62305-3) a jestliže se koule nedo-tkne ničeho jiného než jejich špiček, nehrozí průpal střechy. Kdyby součástí střechy byly konstrukce větší tloušťky, než je minimál-ní, lze je po odpovídajícím připojení (svor-kou či svorkami pro třídu H, podle ČSN EN 50164-1) opět využít jako náhodné jímače.Ale druhé ... propojení plechůPoložíme-li na sebe jednotlivé plechy a pro-pojíme je z hlediska bleskového proudu špat-ně, nebo dokonce vůbec, musíme počítat s tím, že se při průchodu bleskového proudu vytvoří na všech těchto spojích tisíce malých oblouč-ků (obr. 3). Samozřejmě, že díky jejich počtu není stoprocentně jisté zapálení třeba dřeva, ale vyloučit to nelze. Pod střechou není pouze izolace a trámoví, ale začnou se zde časem vy-tvářet chuchvalce prachu, pylu, chmýří a po-dobných nečistot, které postupem doby vytvo-ří jiskrou o dost snáze zápalný troud. Ideální by bylo všechny tyto plechy mezi s sebou pro-nýtovat nebo propojit odpovídajícími svorka-mi, nejlépe dvěma, které by splňovaly alespoň méně náročnou zkoušku pro třídu N podle ČSN EN 50164-1. To je samozřejmě v praxi poměrně nereálné, a tak třeba v sousedním Německu vý-robci vypracovali DIN EN 62305-3 VDE 0185- -305-3 Beiblatt 4:2008-01 Blitzschutz – Teil 3: Tab. 1. Minimální tloušťka kovových oplechování nebo kovových potrubí jímacích soustavTřída LPSMateriálTloušťka t (mm)Tloušťka t' (mm)I až IVolovo–2,00ocel (pozinkovaná)40,50titan40,50měď50,50hliník70,65zinek–0,70t – zabrání propálení, přežhavení nebo zapálenít’ – jen pro kovové oplechování, není-li nutné zabránit propálení, přežhavení nebo zapáleníTab. 2. Maximální hodnoty poloměru valící se kouleTřída LPSPoloměr valící se koule r (m)I20II30III45IV60Co s plechovou střechou? (doplněk k tipům a trikům č. 18 a 19)Jan Hájek, Dehn + Söhne GmbH + Co. KG, organizační složka Praha,Dalibor Šalanský, LUMA Plus, s. r. o.Už se zdálo, že všechno bylo dostatečně jasně popsané v tipech a tricích č. 18 a 19, ale nové a nové dotazy nás přesvědčují, že je nutné problematiku plechových a jinak vodi-vých střech popsat s daleko větším důrazem na základní fyzikální vlastnosti vodičů a bles-ku. Plechovou střešní krytinu je opravdu možné využít jako jímač, tedy náhodnou součást jímací soustavy, jenže má to několik velmi podstatných ale …Obr. 1. Plech propálený proudem, odpovídají-cím bleskovému (foto: Jan Hájek)Obr. 2. Jímací soustava na plechové střeše(foto: Dehn + Söhne)Obr. 3. Prověrka propojení kovových šindelů (foto: Brauner, G. – Pacher, W. – Pigler, F.: Blitz-schutz durch Metalldächer. Elektrotechnik und Informationstechnik (e & i), Heft 7/8, 2004)