Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Historie semaforu

číslo 7/2003

archiv

Historie semaforu

Drobné vynálezy a technická řešení přicházejí na svět klikatými cestičkami. U mnoha nevíme, kdo vlastně stál u jejich zrodu, u jiných, které byly zdokonalovány dlouhá léta, si zase nejsme jisti, kdo vlastně měl první, původní nápad. To je také případ semaforů při řízení dopravy.

První semafor s červeným a zeleným světlem byl instalován v roce 1868 na křižovatce před londýnským Parlamentem. Byl pojat jako poněkud zastaralý železniční semafor s rameny a dvěma plynovými lampami – červená znamenala stůj, zelená volno. Tato novinka v silniční dopravě byla odvozena ze signalizace na železnici, na níž se dohodlo shromáždění železničních techniků v Birminghamu již v roce 1841. Světla měnil policista ručně a semafor sloužil především k zastavení dopravy, aby poslanci mohli bezpečně přejít již tehdy dosti frekventovanou ulici. Zařízení však stálo na svém místě jen jeden rok, kdy explodovala jedna lampa a obsluhující policista přitom přišel o život.

Obnovené pokusy s dopravními světly se uskutečnily až v roce 1914 v americkém Clevelandu. S pohyblivými rameny se již nikdo nezabýval. Nový typ semaforu měl stacionární elektrické svítilny s červeným a zeleným světlem a varovným zvukovým signálem, který se ozval pokaždé, když se měnila světla. Tříbarevné semafory s červeným, zeleným a žlutým světlem byly instalovány v New Yorku v roce 1918 a obsluhoval je městský zřízenec, usazený v budce vysoko nad křižovatkou. V roce 1923 se objevily první semafory (doplněné gongem) v Paříži, do Londýna se vrátily až roku 1926. Všechna tato signalizační zařízení byla ovšem stále obsluhována ručně. Údajně první automatický semafor byl k vidění v britském Wolverhamptonu v roce 1927.

Proč si tyto skutečnosti připomínáme právě nyní? Je tomu proto, že první světelný semafor u nás byl instalován v Praze na křižovatce uprostřed Václavského náměstí mezi ulicí Vodičkovou a Jindřišskou počátkem roku 1930. Letos je tomu sedmdesát let.

Pro úplnost si snad ještě připomeňme, že „zelená vlna„ byla v městské dopravě poprvé zavedena v roce 1953 v Mnichově. Zapínání světel je při ní koordinováno tak, aby umožňovalo při určité konstantní rychlosti plynulou jízdu – bez stálého rozjíždění a brzdění. Sníží se tím spotřeba pohoných hmot, což šetří především životní prostředí.

(tes)