Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo
tiskem 17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Tomáš Hüner ředitelem provozní společnosti Smart Infrastructure společnosti Siemens Tomáš Hüner byl k 1. dubnu 2019 jmenován ředitelem provozní společnosti (operating…

Digitální továrna, cirkulární ekonomika - nová témata na 61. mezinárodním strojírenském veletrhu Od 7. do 11. října se uskuteční na brněnském výstavišti další ročník Mezinárodního…

Více aktualit

Vertikální turbíny – budoucnost větrných farem?

25.07.2011

Podle vědců z Caltechu (California Institute of Technology, Kalifornský ústav techniky), kteří se zabývali unikátní studií na experimentální dvouakrové větrné farmě na severu okresu Los Angeles, lze zvýšit výrobu elektřiny z větrných elektráren řádově až desetkrát prostou optimalizací rozmístění vertikálních turbín na dané ploše větrné farmy.
 
Řešením by mělo být použití vertikálních turbín u větrných elektráren. U klasických, tj. horizontálně řešených větrných elektráren je třeba velký rozestup mezi jednotlivými turbínami, aby se jednak jejich rotující lopatky vzájemně nedotýkaly, jednak aby nedocházelo k jejich negativnímu aerodynamickému ovlivňování. Výsledkem je v tomto případě velmi špatná účinnost využití disponibilní energie větru v daném prostoru větrné farmy a také neefektivní nakládání s pozemkovým fondem.
 
Na zmíněné experimentální větrné farmě, známé také jako polní laboratoř pro optimalizovanou větrnou energii (FLOWE – Field Laboratory for Optimized Wind Energy), je instalováno 24 větrných elektráren s vertikálně řešenými rotory připomínajícími obří šlehače (viz obr.) o výšce 10 m a šířce 1,2 m. Toto řešení není na rozdíl od horizontálních větrných elektráren zaměřeno na design, ale na maximalizaci efektivity využití energie větru v malých výškách při zemi. Toto v praxi znamená, že lze získat dostatečně velké množství energie pomocí menších, levnějších a environmentálně méně rušivých vertikálních turbín. Vertikální turbíny představují pro tento účel ideální řešení, protože je lze umístit velmi blízko sebe, a zachytit tak téměř všechnu energii větru vanoucího větrnou farmou, a dokonce i nad ní. Dalšího zvyšování účinnosti lze u tohoto řešení dosáhnout vhodnou konfigurací určitého počtu těchto větrných elektráren.
 
Při experimentu provedeném v polní laboratoři pro optimalizovanou větrnou energii v roce 2010 týmem vědců z Caltechu vyrobilo šest vertikálních turbín výkon od 27 do 47 W na čtvereční metr plochy, zatímco elektrárny s horizontálními turbínami srovnatelné velikosti vyrobí pouze 2 až 3 W na čtvereční metr.

Tiskové materiály Caltech.]