Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Uhelné teplárny na zemní plyn přecházet nechtějí

14.04.2014

Aktualizace Státní energetické koncepce, která stále ještě prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, paradoxně předpokládá, že domácí hnědé uhlí bude v budoucnosti využito hlavně pro výrobu elektřiny, zatímco teplárny budou přecházet na zemní plyn. Průzkum mezi členy Teplárenského sdružení ČR však ukázal, že vlastníci tepláren mají úplně jiné plány a chtějí u uhlí zůstat, přestože situace na trhu zůstává velmi napjatá.

Verze aktualizace Státní energetické koncepce ze září loňského roku, která stále prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, počítá ve své tabulkové části s tím, že domácí hnědé uhlí bude při výrobě tepla pro soustavy zásobování teplem po roce 2020 masivně nahrazováno zemním plynem.

„Provedli jsme průzkum mezi našimi členy a reakce byla zcela jednoznačná, ani jeden z 23 členů Teplárenského sdružení ČR, kteří využívají hnědé uhlí, ho nechce do roku 2025 nahradit zemním plynem,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Důvod je evidentní, je to ekonomika a konkurenceschopnost. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o necelých 200 korun na gigajoule.“
Pokud budou chtít teplárny u domácího paliva zůstat, budou muset v nejbližších letech masivně investovat do ekologizačních opatření, aby splnily přísné emisní limity stanovené evropskou směrnicí.

„Je zjevné, že pokud někdo investuje stovky milionů nebo dokonce miliardy do ekologizace zařízení na hnědé uhlí, tak nebude chtít za pár let měnit palivo, protože to by znamenalo tyto investice odepsat,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, a dodal: „Z tohoto pohledu nelze nahrazení jakéhokoli významnějšího podílu hnědého uhlí při výrobě tepla zemním plynem do roku 2040 očekávat.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc v poslední verzi Aktualizace státní energetické koncepce počítá s tím, že hnědé uhlí bude do budoucna využito hlavně při výrobě elektřiny v elektrárnách, tedy s podstatně nižší účinností, než jakou dosahují teplárny.

„Vlastníci elektráren na hnědé uhlí, které měly být do roku 2020 nebo krátce po něm odstaveny, tyto plány přehodnotili a dnes počítají s prodloužením jejich životnosti často i za rok 2030. Apelujeme na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se touto situací začalo vážně zabývat a co nejdříve navrhlo odpovídající legislativní opatření pro přednostní využití hnědého uhlí v teplárnách s vysokou účinností,“ řekl předseda výkonné rady Mirek Topolánek.

V posledních dvou letech bylo kontrahováno hnědé uhlí zejména pro velké elektrárny. Součástí průzkumu mezi členy byla proto také otázka zajištění dodávek hnědého uhlí do roku 2020.

„Průzkum ukázal, že řada zejména menších tepláren nemá dnes zajištěno uhlí ani do roku 2020, situace na trhu je nadále velmi napjatá,“ řekl ředitel Martin Hájek a dodal: „To samozřejmě nahrává pokračujícímu tlaku na růst ceny paliva.“

Z hnědého uhlí se v České republice vyrábí necelá polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo z hnědého uhlí využívá v Česku přibližně 650 tisíc domácností, což je 43 % všech domácností připojených na dálkové vytápění. Na výrobu tepla se v roce 2012 spotřebovalo 6,9 milionu tun hnědého uhlí, což byla necelá pětina celkové spotřeby hnědého uhlí v energetice ČR.