Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2018 vyšlo
tiskem 16. 1. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 2. 2018. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Nová elektroizolační kapalina a možnosti jejího nasazení do praxe

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Více aktualit

Uhelné teplárny na zemní plyn přecházet nechtějí

14.04.2014

Aktualizace Státní energetické koncepce, která stále ještě prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, paradoxně předpokládá, že domácí hnědé uhlí bude v budoucnosti využito hlavně pro výrobu elektřiny, zatímco teplárny budou přecházet na zemní plyn. Průzkum mezi členy Teplárenského sdružení ČR však ukázal, že vlastníci tepláren mají úplně jiné plány a chtějí u uhlí zůstat, přestože situace na trhu zůstává velmi napjatá.

Verze aktualizace Státní energetické koncepce ze září loňského roku, která stále prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, počítá ve své tabulkové části s tím, že domácí hnědé uhlí bude při výrobě tepla pro soustavy zásobování teplem po roce 2020 masivně nahrazováno zemním plynem.

„Provedli jsme průzkum mezi našimi členy a reakce byla zcela jednoznačná, ani jeden z 23 členů Teplárenského sdružení ČR, kteří využívají hnědé uhlí, ho nechce do roku 2025 nahradit zemním plynem,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Důvod je evidentní, je to ekonomika a konkurenceschopnost. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o necelých 200 korun na gigajoule.“
Pokud budou chtít teplárny u domácího paliva zůstat, budou muset v nejbližších letech masivně investovat do ekologizačních opatření, aby splnily přísné emisní limity stanovené evropskou směrnicí.

„Je zjevné, že pokud někdo investuje stovky milionů nebo dokonce miliardy do ekologizace zařízení na hnědé uhlí, tak nebude chtít za pár let měnit palivo, protože to by znamenalo tyto investice odepsat,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, a dodal: „Z tohoto pohledu nelze nahrazení jakéhokoli významnějšího podílu hnědého uhlí při výrobě tepla zemním plynem do roku 2040 očekávat.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc v poslední verzi Aktualizace státní energetické koncepce počítá s tím, že hnědé uhlí bude do budoucna využito hlavně při výrobě elektřiny v elektrárnách, tedy s podstatně nižší účinností, než jakou dosahují teplárny.

„Vlastníci elektráren na hnědé uhlí, které měly být do roku 2020 nebo krátce po něm odstaveny, tyto plány přehodnotili a dnes počítají s prodloužením jejich životnosti často i za rok 2030. Apelujeme na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se touto situací začalo vážně zabývat a co nejdříve navrhlo odpovídající legislativní opatření pro přednostní využití hnědého uhlí v teplárnách s vysokou účinností,“ řekl předseda výkonné rady Mirek Topolánek.

V posledních dvou letech bylo kontrahováno hnědé uhlí zejména pro velké elektrárny. Součástí průzkumu mezi členy byla proto také otázka zajištění dodávek hnědého uhlí do roku 2020.

„Průzkum ukázal, že řada zejména menších tepláren nemá dnes zajištěno uhlí ani do roku 2020, situace na trhu je nadále velmi napjatá,“ řekl ředitel Martin Hájek a dodal: „To samozřejmě nahrává pokračujícímu tlaku na růst ceny paliva.“

Z hnědého uhlí se v České republice vyrábí necelá polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo z hnědého uhlí využívá v Česku přibližně 650 tisíc domácností, což je 43 % všech domácností připojených na dálkové vytápění. Na výrobu tepla se v roce 2012 spotřebovalo 6,9 milionu tun hnědého uhlí, což byla necelá pětina celkové spotřeby hnědého uhlí v energetice ČR.