Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Téma: O odpovědnosti vůbec a revizních techniků elektro konkrétně

21.11.2012

Redakce Elektra zveřejnila v Elektru č. 4 a 5/2012 (viz archiv na www.eel.cz: Elektro 4/2012 a Elektro 5/2012) článek Ing. Milana Tomeše, CSc., o posuzování fotovoltaických elektráren. Jak se ukazuje, rozdělení odpovědnosti mezi projektanty, realizátory a revizními techniky není vůbec jednoznačné.

Existující zákony a vyhlášky, vzniklé v různých obdobích a za různých vnějších podmínek, které se často překrývají, nebo naopak nechávají uživatelům příliš volné pole pro subjektivní vysvětlení. Čtenáři z odborné veřejnosti na tento příspěvek zareagovali a výsledkem byla analýza soudního znalce Ing. Jaroslava Melena uveřejněná v Elektru č. 10/2012 na str. 22 (viz archiv na www.eel.cz). Na tuto analýzu pak zareagoval svými odbornými názory revizní technik EZ z Bratislavy Ing. Igor Maas. Tato diskuse začala nabývat na rozsahu (a dále pokračuje), a tak se redakce Elektro rozhodla tyto velmi fundované názory a konstruktivní připomínky přenést na web, kde si mohou čtenáři Elektra nejen přečíst dosavadní diskusi na toto téma, ale také se k ní aktivně připojit prostřednictvím diskusního on-line okénka.

(redakce Elektro)


Do diskuse se můžete zapojit i Vy na konci tohoto článku. Začátek čtenářské diskuse je označen ikonkou bublin.  

_________

O odpovědnosti vůbec a revizních techniků elektro konkrétně

Čtenáři Elektra reagují na článek Ing. Milana Tomeše, CSc., o posuzování fotovoltaických elektráren. K tomuto článku již byla v Elektru č. 10/2012 uveřejněna rozsáhlá recenze soudního znalce Ing. Jaroslava Melena. Jak se ukazuje, rozdělení odpovědnosti mezi projektanty, realizátory a revizními techniky není vůbec jednoznačné. Nejde o to, že by se někdo ze zúčastněných chtěl zbavit odpovědnosti, spíše se všichni snaží dobrat se její rozumné míry na společném díle. Seznamte se s názory zkušených odborníků.

(Redakce Elektro)

_________

Zodpovednosť revízneho technika

Ohlas na príspevok: „K článku: Zkušenosti soudního znalce z posuzování FVE v roce 2011“, ktorý bol uverejnený v časopise Elektro č. 10/2012.

Autor pôvodného príspevku: Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec, Trutnov
Autor ohlasu: Ing. Igor Maas, revízny technik elektrických zariadení

V predmetnom príspevku reaguje súdny znalec Ing. Jaroslav Melen na príspevok Ing. Milana Tomeša, CSc., ktorý bol uverejnený v číslach 4 a 5 časopisu Elektro v roku 2012, a ťažiskom jeho reakcie je určenie zodpovednosti jednotlivých subjektov v reťazci projektant, montážna firma, revízny technik za chyby, ktoré boli nájdené na zrealizovanej elektrickej inštalácii. Z nesporne podnetného príspevku možno urobiť nasledovné závery:

  • revízny technik (ďalej iba RT) má z veľkej časti kontrolovať prácu projektanta, resp. jej výsledok, a prakticky neexistuje nič, za čo by bol výlučne zodpovedný projektant,
  • prakticky neexistuje nič, za čo by bola výlučne zodpovedná montážna firma.

Alebo, jednoduchšie povedané, RT je (spolu)zodpovedný prakticky za všetky nedostatky, ktoré sa na predmetnej elektrickej inštalácii dodatočne zistili. Je síce zrejmé, že mieru zodpovednosti (viny) by pri prípadnom procese určoval súd, ale rovnako je zrejmé, že by rozhodoval na základe posudku súdneho znalca, ktorý sa riadil platnými právnymi predpismi a normami, a z toho ďalej vychádza, že sa treba zamyslieť, či sú tieto právne predpisy a normy správne nastavené a formulované.

Ing. Michal Kříž v časopise Elektro č. 2/2008 v príspevku s názvom Nová norma pro revize ČSN 33 2000-6 o.i. píše, citujem: „Zodpovědnost za správnost projektu a z toho vyplývající bezpečnost navržené instalace nese projektant.“ Konštatovanie je logické a oprávnené a při jeho dôslednom uplatnení by sa mohol radikálne zmeniť aj uhol pohľadu na funkciu RT, ktorý by pri východiskovej revízii mal iba nasledovné povinnosti: 

  • overiť, či elektrická inštalácia bola zhotovená podľa projektu, 
  • overiť, či parametre zhotovenej elektrickej inštalácie (impedancie, izolačné odporyatď.) zodpovedajú projektovaným parametrom, 
  • ak by vôbec mal vykonávať kontrolu montáže, tak iba náhodne (námatkovo) skontrolovať, či pri montáži boli dodržané montážne predpisy, napr. riadne upevnenie elektrických zariadení (vedení, škatúľ, zásuviek), správne vyhotovenie spojov atď.

Pri takomto postupe by za to, čo projektant chybne naprojektoval alebo mal naprojektovať a nenaprojektoval, nebol RT vôbec zodpovedný a rovnako by nebol zodpovedný za nedostatky vzniknuté pri montáži, ktoré sa náhodnou kontrolou nezistili. Súčasne by sa podstatne mohol skrátiť čas potrebný na východiskovú revíziu, a tým aj jej cena, mohlo by sa zjednodušiť určovanie zodpovednosti jednotlivých subjektov, čo by mohlo viesť k zvýšeniu ich zodpovednosti.

Lenže to by si vyžadovalo:

a) zmenu koncepcie právnych predpisov a noriem, najmä STN (ČSN) 33 1500, lebo táto určuje, že v závere správy o revízií musí byť uvedené, či je elektrické zariadenie spôsobilé na bezpečnú prevádzku, a toto konštatovanie, ktoré zastrešuje každého a všetko a z ktorého vyplýva, že RT je „záchranným pásom“ pre chyby ostatných zúčastnených, podpisuje len revízny technik,

b) vydanie normy, ktorá by rovnako podrobne určovala povinnosti pri projektovaní a obsah projektovej dokumentácie, ako to určuje norma pre revízie, a povinnosť projektanta prehlásiť (podobne, ako je to v prípade RT), že vyprojektovaná elektrická inštalácia je navrhnutá podľa súčasne platných noriem a predpisov a je pri správnom používaní (ktorého spôsob je súčasťou projektu) bezpečná,

c) presné určenie povinností montážnej firmy, do ktorých by bola zahrnutá povinnosť prehlásiť, že elektrická inštalácia bola vyhotovená podľa predloženého projektu a jej montáž, ako aj s ňou súvisiace činnosti boli vykonané podľa platných technických predpisov a noriem, resp. podľa návodov výrobcov zariadení.
Vo sfére dodávateľsko-odberateľských vzťahov by to kládlo nároky na znalosti objednávateľa, ktorý by mal všetky dokumenty nielen vyžadovať, ale sa v nich aj správne orientovať, čo je v dnešnej dobe a miere korupcie (nielen v SR) takmer neuskutočniteľné.

Záver

Za tejto situácie obstojí tvrdenie, že právnemu povedomiu a zvýšeniu celkovej úrovne zodpovednosti všetkých zúčastnených, a tým aj k skvalitneniu nových elektroinštalácií, by pomohlo publikovanie príslušných častí právoplatných rozhodnutí súdov (s prípadným doplňujúcim komentárom súdneho znalca) v tých prípadoch pochybenia projektanta, resp. montážnej firmy, ktoré RT pri východiskovej revízií nezistil a ktoré z rôznych dôvodov boli riešené súdnou cestou. Bola by z nich jasnejšia miera zodpovednosti (zavinenia)jednotlivých subjektov.

_________

 Vyjádření Ing. Jaroslava Melena

Jako reakce na ohlas na příspěvek: „K článku: Zkušenosti soudního znalce z posuzovaní FVE v roce 2011“, který byl uveřejněn v časopise Elektro č. 10/2012.
Autor původního ohlasu: Ing. Igor Maas, revízny technik elektrických zariadení


Autor původního příspěvku uvádí:

Z nesporne podnetného príspevku možno urobiť nasledovné závery: 

  • revízny technik (ďalej iba RT) má z veľkej časti kontrolovať prácu projektanta, resp. jej výsledok, a prakticky neexistuje nič, za čo by bol výlučne zodpovedný projektant, 
  • prakticky neexistuje nič, za čo by bola výlučne zodpovedná montážna firma

Moje reakce k první odrážce
(revízny technik (ďalej iba RT) má z veľkej časti kontrolovať prácu projektanta, resp. jej výsledok, a prakticky neexistuje nič, za čo by bol výlučne zodpovedný projektant)

K práci revizního technika (RT) elektrických zařízení:
Platí čl. 6.3.1 ČSN 33 2000-6:2007, který definuje pojem revize jako: všechna opatření, kterými se ověřuje shoda hotové elektrické instalace s příslušnými požadavky HD 60364. Hlavními úkony RT jsou prohlídka a zkoušení revidované instalace. To znamená, že povinností RT, natož primární, není kontrolovat práci projektanta. Ve světle toho musí každý soudní znalec, a o to více soud, posuzovat jeho případná pochybení. To, že lze na výsledek práce RT, shrnutý do revizní zprávy, pohlížet, zdůrazňuji, jiným prizmatem jako na „posudek“ práce projektanta, stejně tak jako práce zhotovitele díla, montážní firmy, je věc jiná.

K zodpovědnosti projektanta elektrických zařízení:

Zde je třeba rozlišit mezi prací, resp. postavením projektanta jako:

a) podnikatele – živnostníka podle zákona č. 455/1991 Sb. – zákon o živnostenském podnikání 1), provozujícího živnost volnou – Projektování elektrických zařízení 2),

b) autorizovaného technika pro obor technika prostředí staveb, s dílčí specializací Projektování elektrických zařízení (např. Zařízení silnoproudé elektrotechniky a bleskosvody), podle § 6 zákona č. 360/1992 Sb.3).

ad a) Projektant elektrických zařízení jako živnostník

Bohužel § 25 odst. 1 živnostenského zákona uvádí, že (texty obou vět cituji pro zdůraznění v samo statných odrážkách): 

  • živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti, 
  • k získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).

K první větě snad netřeba komentáře. K druhé větě je na místě citace odstavce 1 uvedeného § 6: Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou:

a) dosažení věku 18 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost.

Komentář k druhé větě

Je sice pravda, že podle poslední věty § 60a zákona o živnostenském podnikání:
„Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností.“ Jediným zvláštním předpisem vztahujícím se mj. na projektování elektrických zařízení je platná vyhl. č. 50/1978 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Ta v § 10 Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování stanovila podmínky pro získání a udržení takovéto odborné způsobilosti. Bohužel zákonodárce při tvorbě zákona o živnostenském podnikání – jeho Přílohy 4, resp. zařazením živnosti Projektování elektrických zařízení do živností volných, nevyžadujících prokazování odborné ani jiné způsobilosti, tuto právní souvislost opomenul.

Výsledek takového právního, s prominutím, paskvilu je následující: Když se takový projektant – živnostník chce uživit i vypracováním příslušné části projektové dokumentace pro provádění stavby zpracované na základě územního rozhodnutí (§ 92 odst. 1 stavebního zákona) nebo z iniciativy stavebníka a využívané pro kontrolní prohlídky staveb (§ 133 odst. 3 stavebního zákona), má smůlu. Takovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby autorizované podle uvedeného zákona č. 360/1992 Sb. Jestliže takovou stavbou je např. garáž nebo samostatná dílčí stavba, bude-li po dokončení schopna samostatného užívání (proč by na vypracování např. jednoduchého skladu řeziva musel ztrácet drahocenný čas zrovna autorizovaný technik) jako samostatná stavba, musí „sehnat“ někoho, kdo na jeho „projekt“ dá příslušné razítko. Lepší návod ke korupci nemohl zákonodárce vymyslet. Zapracovalo kouzlo nechtěného.

ad b) Projektant elektrických zařízení jako autorizovaný technik

Co vše musí obsahovat technická zpráva a výkresová dokumentace pro projekt zařízení silnoproudé elektrotechniky a bleskosvody, je uvedeno v Příloze 2 vyhl. č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb – viz kapitola 3.7. Jinými slovy, tak jako pro RT platí základní normy ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6, existují pravidla i pro práci projektanta elektrických zařízení. Současně, a to na rozdíl od RT, existují právní ustanovení o:
Slibu autorizovaného technika (v daném případě i pro technika prostředí staveb s danou specializací), který v § 8 odst. 8) písm. c)zákona č. 360/1992 Sb. zní: Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný technik budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného technika.

Odpovědnosti autorizovaného technika – viz § 12 odst. (1) citovaného zákona:
(1) Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.

O sankcích autorizovanému technikovi – viz § 20 odst. (1) cit. zákona:
(1) Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby stanovené tímto zákonem (dále jen „disciplinární provinění“) Komora autorizované osobě uloží, nejde-li o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

a) písemnou důtku,
b) pokutu až do výše 50 000 Kč,
c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše tří let,
d) odejmutí autorizace.

Rozhodnutí o disciplinárním opatření podle písmene b) nebo c) může současně obsahovat rozhodnutí o zákazu výkonu funkcí v Komoře.

Moje reakce k druhé odrážce
(prakticky neexistuje nič, za čo by bola výlučne zodpovedná montážna firma.)

Tento názor nesdílím, neboť v ČR (v SR – viz obchodný zákonník č. 513/1991 Zb. s identickým číslováním zde uváděných paragrafů) existují příslušná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník4), konkrétně:

O provedení díla – viz § 537

(1) Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. 

(2) Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal.

Komentář

To, že zhotovitel je povinen provést dílo (montáž, opravu nebo údržbu elektrických zařízení) na své nebezpečí, znamená, že jedině on je zodpovědný za činnost podle oprávnění k montáži vyhrazeného elektrického zařízení (VEZ) – vydaného podle § 6a odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů5), a tím současně za odbornou způsobilost svých zaměstnanců.

O způsobu provádění díla – viz § 550
Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v při měřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

Komentář
Provádění díla není jen záležitostí zhotovitele. Jestliže objednatel nemá odbornou způsobilost ke kontrole provádění díla, je na něm, aby si k takové kontrole zajistil odborníka, kterého v každém případě představuje osoba vykonávající podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.6) stavební dozor. Takovou možnost mu nabízí organizace státního odborného dozoru tím, že má ze zákona č. 338/2005 Sb.7), viz § 6a odst. (1) písm. a), zmocnění:
podávat odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení.

Dále také viz § 551

(1) Zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.

(2) Zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Při nedokončení díla má zhotovitel nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu.

(3) Zhotovitel, který nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných mu objednatelem.

Komentář
První věta odst. (1) jednoznačně směřuje k odpovědnosti zhotovitele nejen za odbornou způsobilost jeho jako podnikající právnické nebo fyzické osoby, ale i za odbornou způsobilost jeho zaměstnanců, jak již bylo uvedeno výše.
Znění odst. (3) jednoznačně určuje odpovědnost zhotovitele za vady díla v popsaném případě. Odpovědnost zhotovitele díla za vady díla obecně, nejen v tomto zákonem vymezeném případě, plyne rovněž z držení již zmíněného oprávnění.

Moje reakce k návrhům na konci ohlasu

Výše uvedenými fakty vylučuji potřebu zmeniť aj uhol pohľadu na funkciu RT a současně uvádím k návrhům:

a) zmenu koncepcie právnych predpisov a noriem, najmä STN (ČSN) 33 1500, lebo táto určuje, že v závere správy o revízií musí byť uvedené, či je elektrické zariadenie spôsobilé na bezpečnú prevádzku, a toto konštatovanie, ktoré zastrešuje každého a všetko a z ktorého vyplýva, že RT je „záchranným pásom“ pre chyby ostatných zúčastnených, podpisuje len revízny technik;
Nepokládám za potřebné z pohledu nastolené problematiky měnit současné normy, jak ČSN 33 1500, tak ani ČSN 33 2000-6. Nemám problém s tím, že RT je, jak pisatel uvádí: záchranným pásom pre chyby ostatných zúčastnených. Navíc u VEZ třídy I. lze takové zařízení uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru – viz bod 5. Přílohy č. 2 k vyhlášce č. 73/2010 Sb.
Na Slovensku platí vyhl. č. 487/1990 Zb., měnící vyhl. č. 25/1979 Zb., ktorou sa určujú vyhradené elektrické zariadenia a ustanovujú niektoré podmienky na zaistenie ich bezpečnosti. V ní je uvedeno, že:V § 4 sa za odsek 6 vkladajú nové odseky 7 a 8, ktoré znejú: (7) Zariadenia uvedené v odseku 2 písm. b) bod 2 môže montážna organizácia odovzdať odberateľovi len so súhlasom orgánu dozoru.

b) vydanie normy, ktorá by rovnako podrobne určovala povinnosti pri projektovaní a obsah projektovej dokumentácie, ako to určuje norma pre revízie, a povinnosť projektanta prehlásiť (podobne, ako je to v prípade RT), že vyprojektovaná elektrická inštalácia je navrhnutá podľa súčasne platných noriem a predpisov a je pri správnom používaní (ktorého spôsob je súčasťou projektu) bezpečná;
Jak je tomu s povinnostmi při projektování a jak s obsahem projektové dokumentace, jsem se vyjádřil, spolu s odkazem na právní předpisy, podrobně dříve.

c) presné určenie povinností montážnej firmy, do ktorých by bola zahrnutá povinnosť prehlásiť, že elektrická inštalácia bola vyhotovená podľa predloženého projektu a jej montáž, ako aj s ňou súvisiace činnosti boli vykonané podľa platných technických predpisov a noriem, resp. podľa návodov výrobcov zariadení.

Jak je tomu s povinnostmi montážní firmy, jsem se rovněž vyjádřil dříve, opět s poukazem na platné právní předpisy.

Mohu jen doplnit ustanovení § 554 odst. 6 obchodního zákoníku, cituji: Požádá-li o to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany. Je tedy na smluvních stranách, na jakém obsahu takového zápisu se domluví. 

_________
1) ve znění zákona č. 458/2011 Sb.
2) viz Příloha 4 k zákonu (k § 25 odst. 2) živnost volná – v pořadí 63
3) zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
4) ve znění zákona č. 428/2011 Sb.
5) viz Příloha č. 2 k vyhlášce č. 73/2010 Sb. o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách
jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
6) ve znění zákona č. 379/2009 Sb.
7) úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

_________